Aktuálně:

Česko si polepšilo v ekonomické svobodě, je 17. nejsvobodnější na světě

19.09.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko si polepšilo v ekonomické svobodě, je 17. nejsvobodnější na světě

Česko je sedmnáctou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Polepšilo si v absolutním hodnocení ekonomické svobody i relativně, když v loňském revidovaném žebříčku bylo na 22. místě.

Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku „Economic Freedom of the World Index“ (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je poprvé Singapur, žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Venezuela.

Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2021. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.

„Ekonomická svoboda v České republice stoupla, to je hlavní zpráva, na kterou bychom se měli soustředit. Po pěti letech, kdy se naše ekonomická svoboda zmenšovala, jsme dokázali trend otočit,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Česko si polepšilo ve čtyřech z pěti ukazatelů indexu, mírné zhoršení zaznamenalo v oblasti inflačního prostředí. V roce 2021, ze kterého vycházejí zveřejněná data, se začínala zdvihat inflační vlna, která v Česku vyvrcholila na přelomu loňského a letošního roku.

Na 17. příčce společně s Českem se umístily Finsko a Švédsko. Německo bylo na 23. pozici, Rakousko na 28., Slovensko na 41., Maďarsko na 49. a Polsko na 59. Podle Liberálního institutu tak Česko bylo nejsvobodnější ekonomikou ve střední Evropě.

Na první místo žebříčku se poprvé dostal Singapur. Vystřídal Hongkong, který byl podle žebříčku ekonomicky nejsvobodnější zemí nepřetržitě od roku 1960. „Hongkong vykazuje pokles svobody již několik let a očekáváme, že tento pokles bude pokračovat i nadále,“ uvedl k tomu Pánek. Podle něj je pokles ekonomické svobody v Hongkongu důsledkem represí čínské centrální vlády.

Desítku nejhůř hodnocených zemí tvoří Kongo, Alžírsko, Argentina, Libye, Írán, Jemen, Súdán, Sýrie, Zimbabwe a Venezuela. V žebříčku chybí například Severní Korea nebo Kuba kvůli nedostatku údajů.

Foto: Pixabay

Zdroj: ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.

Íránská válka odhaluje novou realitu: Amerika ztrácí spojence i vliv

22.04.2026, Autor: red

Když Donald Trump zahájil spolu s Izraelem válku proti Íránu, možná nečekal, že tím rozpoutá něco víc než jen regionální konflikt. Dnes, necelé dva měsíce poté, je zřejmé, že íránská válka urychluje proces, který mnozí pozorovatelé označují za „rozchod Ameriky se světem". Nejde přitom o rétoriku – jde o reálné oslabení amerického vlivu s potenciálně dlouhodobými důsledky.