Aktuálně:

Platební morálka firem je nejlepší v Dánsku, Češi jsou sedmí

17.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Platební morálka firem je nejlepší v Dánsku, Češi jsou sedmí

Nejlepší platební morálku v Evropě mají Dáni a Němci. V obou zemích platí faktury přes osmdesát procent firem včas.

Naopak nejhorší ze sledovaných zemí jsou Rumuni a Portugalci, kde včas splácí závazky méně než dvacet procent firem. České firmy se v porovnání s Evropou zlepšily a z osmnácti sledovaných zemí Evropy se umístily na sedmém místě.
Podle zveřejněné studie zpracované poradenskou společností Bisnode ve spolupráci s Dun & Bradstreet, která porovnává platební informace za rok 2016 z 18 evropských zemí, ve sledovaných zemích platily firmy včas jen 39,1 procenta faktur. Česká republika se s podílem 44,7 procenta faktur placených tuzemskými podniky včas umístila na sedmém místě.
Nejzodpovědněji se z pohledu včasného splácení faktur chovají firmy v Dánsku (86,5 % včas), Německu (81,7 %) a Maďarsku (55,4 %). Nejhorší platební morálku naopak mají rumunské (17,6 %), portugalské (19,5 %) a finské (26,8 %) společnosti. Pod evropským průměrem se překvapivě umístili například i Angličané (30,4 %) nebo Belgičané (37,9 %).
„Mezi lety 2014 a 2016 se v ČR zvýšil počet firem, které své faktury zaplatí včas, ze 38,2 procenta na 44,7 procenta. Zlepšující se platební morálku českých firem, která souvisí s konjunkturou tuzemské ekonomiky, sledujeme už od roku 2013,“ sdělila analytička Bisnode Petra Štěpánová. Platební morálka je jedním s podstatných faktorů vypovídajících o stavu firmy a napovídá i o její kondici. Z vývoje platební morálky firem lze podle Petry Štěpánové odhalit případné problémy ještě dříve, než skutečně nastanou.
Platební morálka ve vybraných evropských zemích v roce 2016:

včas do 30 dnů 30–60 dnů 60–90 dnů 90–120 dnů přes 120 dnů
Dánsko 86,5 % 13,1 % 0,2 % 0,1 % 0 % 0,1 %
Německo 81,7 % 17,6 % 0,4 % 0,1 % 0,1 % 0,1 %
Maďarsko 55,4 % 40,4 % 2,4 % 0,9 % 0,6 % 0,3 %
Nizozemsko 53,6 % 43,3 % 1,4 % 0,8 % 0,7 % 0,2 %
Španělsko 51,1 % 41,3 % 2,4 % 1,4 % 1,2 % 2,6 %
Turecko 51,0 % 36,3 % 5,0 % 1,9 % 1,5 % 4,3 %
Česko 44,7 % 49,3 % 4,2 % 1,1 % 0,4 % 0,3 %
Slovinsko 43,7 % 48,9 % 4,1 % 1,5 % 1,8 % 0 %
Polsko 43,5 % 34,0 % 4,2 % 3,3 % 3,0 % 12,0 %
Francie 40,1 % 51,8 % 3,5 % 1,7 % 1,1 % 1,0 %
Belgie 37,9 % 55,0 % 3,3 % 2,0 % 1,4 % 0,4 %
Řecko 32,4 % 37,8 % 17,2 % 4,9 % 3,6 % 4,1 %
Anglie 30,4 % 60,1 % 4,3 % 2,6 % 1,3 % 1,3 %
Irsko 27,5 % 60,7 % 4,8 % 2,7 % 1,9 % 2,4 %
Finsko 26,8 % 70,4 % 1,1 % 0,7 % 0,4 % 0,6 %
Portugalsko 19,5 % 61,4 % 6,0 % 3,5 % 3,0 % 6,6 %
Rumunsko 17,6 % 26,7 % 24,5 % 10,8 % 9,0 % 11,4 %
Evropa 39,1 % 50,9 % 4,0 % 2,3 % 1,5 % 2,2 %

Zdroj: Dun & Bradstreet ve spolupráci s Bisnode


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.