Aktuálně:

Recenze návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

08.07.2023, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Recenze návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Když se řekne ozdravení státního rozpočtu, asi málokdo očekává něco jako lázně, relax, koupele, zábaly a popíjení becherovky. Odtučňovací kúra státního rozpočtu vždycky znamená řezat, škrtat, rušit a ždímat. A protože rozpočet je jen stoh papíru, či jedniček a nul, nezbývá, než to aplikovat na lidi.

Autor: vláda

Datum předložení: 30. 6. 2023

Hodnocení: EM: 60%

O vládním konsolidačním balíčku se toho namluvilo i napsalo hodně, škrtají se miliardy na dotace, na provoz státu, zvyšují se daně, některé odvody, ruší se daňové výjimky atd., což v praxi znamená novelu více než 60 zákonů. Spíše než k obsahu balíčku, pojďme se raději zaměřit na „umělecký dojem“, který jeho přijímání zatím provází. 

Konsolidační balíček sice kráčí správným směrem, veřejnosti však nebyl dostatečně vysvětlen, shodují se mnozí. To asi proto, že lid ve své většině nejásá. Odbory mají stávkovou pohotovost a vyhrožují generální stávkou. Zásadní námitky během projednávání legislativní podoby balíčku uplatnila prakticky všechna připomínková místa. Se změnami rozdělení daní nesouhlasí Svaz měst a obcí, odborům kromě všeho vadí zavedení nemocenských odvodů či zvyšování penzijního věku, firmám je trnem v oku zvyšování daně ze zisku či rušení osvobození benefitů, OSVČ nechtějí vyšší odvody, hospody zavřou kvůli přesunu točeného piva do vyšší sazby DPH.

Unie vydavatelů požaduje přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené sazby k časopisům. V hrůze tonou všichni příjemci dotací, ať v zemědělství nebo průmyslu, které mají být rušeny, aniž by kdo věděl jaké. Se snížením státní podpory stavebního spoření a zvýšením ceny dálniční známky mají problém spořiví stavebníci, kteří většinou ani nic nestaví a řidiči, kteří naopak dálnice za pár korun sjíždějí, co to dá. Potravinářům vadí vyšší sazba DPH u balené vody, což je prezentováno hlavně přes vodu kojeneckou a nikoli vodu, kterou si někteří lidé kupují místo vody z kohoutku, aby tak podpořili výrobu dalších zbytečných plastů. 

Bohuslav Sobotka, svého času premiér, měl za to, že když se na něčem shodnou odbory se zaměstnavateli, tak to musí být správně a je třeba jim vyhovět. Zjevně mu uniklo, že tyhle dvě party se shodnou pouze na tom, jak podojit stát a tak není divu, že se shodnou i teď, když stát zařadil zpátečku a přes veškeré námitky si trvá na svém. Odboráři a mnozí další si stěžují na chybějící sociální dialog, jenže jak by takový dialog dopadl, kdyby se konal podle odborářských představ?  Namísto úspor, které mají v příštích dvou letech přinést 150 miliard korun, by zůstala nula, spíše by však nějaké výdaje přibyly. 

Nic takového vláda zatím nepřipustila. Je to špatná komunikace? Dokonce i prezident Pavel, který má obsesivní potřebu vyjadřovat se úplně ke všemu, tvrdí, že vláda změny špatně vysvětluje. Ponechme stranou, že samotný prezident má občas komunikační problémy, které pak dovysvětluje jeho mluvčí, a rovnou si řekněme, že jde o jakýsi všeobecně sdílený mýtus. Politici se totiž často domnívají, že když přijdou s nějakou víceméně správnou věcí, a konsolidace veřejných financí je věc nepochybně potřebná, stačí ji veřejnosti správně podat, strategicky komunikovat, a lidé budou ochotně platit vyšší daně, méně utrácet a více odvádět milované vládě. 

Evidentně tomu uvěřila i Fialova vláda, když za pět minut dvanáct pořádala tiskovou konferenci, na níž nejprve do umdlení vystupovali lídři koaličních stran s vysvětlením, že takhle to dál nejde. V tu chvíli už odbory, aniž by tušily, co v balíčku vůbec je, měly nachystanou tiskovou konferenci, kde oznámily konec světa a generální stávku. Šetřit ano, ale ne v mojí peněžence, to je lidský přístup, který žádnou mediální masírkou nezlomíte. Stejně tak nelze očekávat, že nepopulární kroky bude podporovat opozice, protože chápe jejich nezbytnost. Takovou opozici by občané v příštích volbách neposlali do vlády, ale do opozice mimoparlamentní.

Problém není v tom, že by vláda nutnost škrtů nedostatečně vysvětlovala. Už jenom fakt, že se všechny potrefené husy okamžitě ozvaly, svědčí o opaku. Co ale na první pohled umělecký dojem z konsolidačního balíčku kazí, jsou výjimky pro tiché víno a knihy. Jakkoli se je vláda pokusila racionálně vysvětlit, ve skutečnosti jde o výsledek lobbingu a kšeftů uvnitř vládní koalice. Markéta Pekarová Adamová se tím dokonce chlubí na billboardech. Takže takhle je to s celým balíčkem? Kdo si co zlobbuje, to má, ostatní ať platí? Tak to tedy hurá na zteč do sněmovny. Korunu tomu vláda nasadila avízem, že balíček sice schválila, ale ve sněmovně jej možná kompletně předělá.

Konsolidační balíček je porušením mnoha předvolebních i povolebních slibů, za což jdou automaticky body dolů. Na příští rok vláda chystá deficit 270 miliard korun, takže se rovnou můžeme těšit na druhou řadu konsolidačního seriálu. Jednou vykolejený vlak státních financí je těžké vracet do normálních kolejí. Ještě větší problém než opatření na straně příjmů, jsou škrty dotací a výdajů na straně jednotlivých resortů. Ministr financí je nakreslil tak, aby hezky vyšel jejich poměr k navýšení příjmů. Na ministerstvech teď hledají miliardy po šuplících a za skříněmi, zatím marně. Umělecký dojem z nelegislativní části balíčku by tak byl ještě mnohem horší než u části legislativní. 

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce EM


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.