Aktuálně:

S rozmachem umělé inteligence je nutné zintenzivnit vzdělávání zaměstnanců. Které dovednosti jim chybí nejvíc?

21.04.2023, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
S rozmachem umělé inteligence je nutné zintenzivnit vzdělávání zaměstnanců. Které dovednosti jim chybí nejvíc?

S pokračující digitalizací a rozmachem umělé inteligence se musí firmy zaměřit na intenzivnější vzdělávání svých zaměstnanců. I přesto, že investice do firemního vzdělávání vzrostly ve srovnání s uplynulými dvěma lety o třetinu, deficit dovedností se dále zvyšuje. Nejvíce u svých lidí firmy postrádají znalosti technologií automatizace a umělé inteligence, dovednosti z oblasti datové analýzy, schopnosti hovořit cizími jazyky a řídit týmy. Vyplývá to z průzkumu asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru IT, podnikových a zákaznických služeb.

„S rozmachem umělé inteligence, pokračující digitalizací a zaváděním inovací se mění požadavky na znalosti a dovednosti zaměstnanců. Dle našeho průzkumu zaměstnancům a následně i firmám chybí zejména dovednosti z oblasti zavádění robotické automatizace, datové analytiky, jazyků a vedení inovačních projektů a týmů. Tyto disciplíny se na trhu vzdělávání zatím příliš nenabízí, proto si dvě třetiny center vyvíjí své školící programy interně. Výjimkou je v tomto ohledu pouze výuka cizích jazyků, kterou centra častěji zajišťují přes externí dodavatele,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. Dle posledního průzkumu ABSL vnímá nedostatky kvalifikace plných 76 % center. Do vzdělávání svých lidí ročně investují průměrně 18 000 korun na zaměstnance. Počet hodin školení poskytnutých každému zaměstnanci se přitom zvýšil na 50 hodin ročně, což je o třetinu více než před čtyřmi lety. 

Data nad zlato

Stále častější využívání moderních technologií a enormní nárůst digitálního obsahu má za následek obří nárůst objemů dat prakticky ve všech firmách i organizacích. Aby z těchto dat dokázaly získat skutečnou hodnotu, musí je umět číst a analyzovat. Jen tak je totiž mohou efektivně využívat pro své rozhodování, odhalování nových obchodních příležitostí, identifikaci trendů, optimalizaci procesů či zlepšování zákaznické zkušenosti. Fakt, že datová analytika zažívá svůj boom, dokládá i skutečnost, že se aktuálně jedná o nejrychleji rostoucí oblast podnikových služeb, dokonce rychlejší než dosud dominující služby vývoje či podpory IT. Dle průzkumu asociace ABSL proto potřebuje experty na pozice datových analytiků nabírat 70 % center podnikových služeb v ČR. Dovednosti v oblasti datové analytiky však patří na českém trhu k nedostatkovým. U uchazečů o práci i stávajících zaměstnanců je postrádá plná polovina center. „Nalézt datové analytiky či vědce je na českém trhu velmi složité, zaměstnance, kteří prokázali analytické schopnosti proto sami na tyto pozice vzděláváme s pomocí interních vzdělávacích programů a podpory z firemního centra datové analytiky se sídlem v Indii,“ komentuje Jaromír Staroba, ředitel centra pivovarnické skupiny ABInBev a prezident ABSL, s tím, že schopnost analyzovat data přináší firmám ohromnou hodnotu, v roce 2022 například experti ABInBev s pomocí nástrojů datové analytiky realizovali projekty, které přinesly mateřské společnosti hodnotu v řádu milionů dolarů.

Znalost jazyků je v ČR stále nedostatečná

Centra IT, podnikových a zákaznických služeb poskytují služby do celého světa, a to v celkem 28 jazycích. Znalost jazyků na úrovni minimálně B2 (ideálně C1) je pro zaměstnavatele velmi důležitá, často je však problém zaměstnance s potřebnou jazykovou výbavou najít. I když se situace lepší, znalost jazyků mezi Čechy stále není dostatečná. Dle Českého statistického úřadu umí jeden cizí jazyk 40 % Čechů, 24 % Čechů pak ovládá dva cizí jazyky a pouze 7 % Čechů hovoří třemi a více jazyky. Nejlépe jazykově vybavení jsou studenti s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. „Jazykové znalosti zaměstnanců jsou pro poskytování kvalitních služeb zákazníkům naprosto klíčové. Stejně jako dobrá podpora zaměstnavatele v oblasti profesního vzdělávání. Právě díky kvalitnímu firemnímu vzdělávání můžeme často dát přednost uchazečům bez praxe v oboru, ale se znalostí potřebného jazyka. Odborné znalosti pak uchazeče po nástupu doučíme,“ říká Vincent Leonardi, ředitel pražského zákaznického centra společnosti BlueLink. Naučit se kvalitně cizí jazyk není otázka několika týdnů či měsíců, proto pro firmu je mnohem snazší uchazeče doučit například práci s technologiemi, než investovat do časově náročných jazykových kurzů. Nejvíce firmám chybí zaměstnanci se znalostí němčiny a severských jazyků. 

Měkké dovednosti a vedení lidí a projektů

Dle průzkumu ABSL zaměstnavatelé u svých lidí postrádají často i měkké dovednosti a schopnost vést lidi či projekty. Leadership programy proto v loňském roce poskytovalo svým zaměstnancům 65 % center, tj. o 16 procentních bodů více než v roce 2021. V této oblasti centra dlouhodobě podporuje i asociace ABSL. „Kromě našeho Fusion programu, v rámci kterého rozvíjíme talentované pracovníky a jejich manažerské dovednosti, jsme ve spolupráci s University of New York v Praze vytvořili specializovaný MBA program. Jedná se o první a jediné MBA studium se zaměřením na Global Business Services dostupné v Evropě,“ říká Jonathan Appleton. Každý absolvent obdrží kromě MBA diplomu i diplom v rámci mezinárodně uznávané certifikace od Hackett Institute. Studenti se během studia zabývají tématy strategického řízení v digitální době, financí, marketingu, projektového řízení či lidských zdrojů a rozvíjí i své manažerské schopnosti včetně koučinku a mentoringu. Všechna témata reflektují potřeby oboru a jsou silně svázána s praktickými příklady a zkušenostmi z praxe. „Zájem o tyto programy s akcelerací digitalizačních projektů výrazně vzrostl. Ve srovnání s rokem 2021 jde zhruba o pětinový nárůst,“ dodává Jonathan Appleton.

Zájem o vzdělávání ze strany zaměstnanců je veliký

Dobrou zprávou je, že vzdělávat se chtějí i samotní zaměstnanci. O benefity související se vzděláváním a profesním růstem má dle průzkumu Grafton Recruitment zájem přes 90 % z nich. Plných 87 % zaměstnanců stojí o individuální rozpočet na osobní růst a úhradu mezinárodních zkoušek a certifikací a 66 % by ocenilo placené studijní volno. Veliký zájem je rovněž o jazykové kurzy, 72 % zaměstnanců by je chtělo navštěvovat fyzicky, stejně jako v předpandemickém období. 

Foto: Pixabay

Zdroj: PRCOM 


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Digitalizace státu za rok? Vláda slibuje to, co se minulým vládám nepodařilo za devět let

15.03.2026, Autor: red

Stát chce do března 2027 digitalizovat všechny své služby. Ambiciózní cíl, který zní téměř jako sci-fi, když si uvědomíme, že za posledních pět let a za 50 miliard korun se podařilo zprovoznit online necelou pětinu agend. Přesto náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka na konferenci Digitální Česko 2026 oznámil: uděláme to. A to i přesto, že předchozí vláda počítala s dokončením některých projektů až v roce 2029.

Nvidia urychluje tempo: nová generace čipů Vera Rubin míří na trh dřív, než se čekalo

07.01.2026, Autor: red

Když Jensen Huang, zakladatel a šéf Nvidie, vystoupil na veletrhu CES v Las Vegas, mnozí čekali tradiční novoroční přehled úspěchů. Místo toho přišlo překvapení: nová generace čipů pro umělou inteligenci s názvem Vera Rubin. A co víc – už je v plné výrobě a dorazí k zákazníkům ve druhé polovině letošního roku. Nvidia tím narušila vlastní zavedený rytmus, kdy nové čipy obvykle odhaluje až na jarní vývojářské konferenci v Silicon Valley.

Paměti RAM zdražují: umělá inteligence si bere své

05.01.2026, Autor: Marek Hájek

Chystáte se letos koupit nový notebook? Máme pro vás špatnou zprávu. Ceny elektroniky letí nahoru – a tentokrát za to nemůže inflace ani energetická krize. Viníkem je něco, co ještě donedávna patřilo k nejlevnějším součástkám počítače: operační paměť RAM.

Brusel chce zjednodušit digitální pravidla. Někomu to zní podezřele

21.11.2025, Autor: red

Evropská komise minulý týden představila balíček změn digitální legislativy. Cíl? Snížit byrokracii a posílit konkurenceschopnost evropských firem v oblasti umělé inteligence. Místo nadšení ale sklízí kritiku. Aktivisté mluví o útoku na digitální práva, analytici o zmatku a někteří odborníci tvrdí, že navrhované škrty mohou konkurenceschopnosti spíš uškodit.

Chatboti dobývají Evropu: Kdo ovládne digitální budoucnost?

23.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Evropě, kde se umělá inteligence stává součástí každodenního života, dominuje americký ChatGPT s podílem téměř 85 % na trhu. Evropské alternativy, jako francouzský Le Chat a čínský DeepSeek, však nabízejí naději na větší nezávislost. Jak se v říjnu 2025 vyvíjí tato soutěž, kde se mísí inovace, regulace a obavy o soukromí?

Zabráníme temnému věku na počátku technologií?

18.10.2025, Autor: Vojtěch Benda

V současné době probíhá velká snaha o digitalizaci fyzických textů. Jde o časově náročnou práci, která umožňuje snadnější přístup k jinak obtížně dostupným dokumentům. Ovšem ne každý text, který je digitalizován, je v bezpečí.

E-mailový rebel: Jak jediný muž sabotuje evropský zákon o kontrole chatu

12.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Evropské unii se blíží rozhodující hlasování o kontroverzním zákonu Chat Control, který má chránit děti před online zneužíváním, ale zároveň ohrožuje soukromí milionů uživatelů. Jedna spamová kampaň, vedená osamělým aktivistou, se stala symbolem širšího odporu, který může celý návrh zablokovat.