Aktuálně:

Stavební spoření je stále oblíbené u téměř poloviny Čechů, výši státního příspěvku by neměnili

05.04.2023, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stavební spoření je stále oblíbené u téměř poloviny Čechů, výši státního příspěvku by neměnili

Minimálně jedno spoření na své jméno má založena skoro polovina dotazovaných Čechů, nejčastěji na něj posílají 1700–3000 korun. Pro ponechání státního příspěvku v plné výši by jich bylo 67 %. Data vyplynula z průzkumu agentury Ipsos pro Raiffeisen stavební spořitelnu.

V rámci úsporných opatření jedná vláda o snížení státní podpory i přesto, že pro téměř tři čtvrtiny dotazovaných je tento příspěvek pozitivním doplňkem ke stavebnímu spoření. Proti tomuto kroku by jich bylo 67 % a příspěvek by zachovali v plné výši. 21 % by bylo pro kompromis se snížením příspěvku na polovinu a 12 % dotazovaných by ho zrušilo úplně.

„Rolí spořitelen je poskytovat dostupné úvěry na bydlení včetně rekonstrukcí a energetických úspor. Ty v letošním roce tvoří 90 % všech úvěrů poskytnutých Raiffeisen stavební spořitelnou. Klienti, kteří si u nás spoří už nějakou dobu, si mohou půjčit s úrokem okolo 
3,5 % p. a. Abychom tyto úvěry s dlouhou a dobrou splatností a výrazně nižšími splátkami než u komerčních bank mohli poskytovat, potřebujeme dlouhodobá stabilní depozita se státní podporou,“ říká Pavel Čejka, generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny.

Necelá polovina dotazovaných Čechů (47 %) má založené stavební spoření, 11 % má na své jméno sjednáno dvě a více takových spoření. Necelých 21 % těch, kteří jej zařízené mají, má vysokoškolský titul, oproti 33 % s výučním listem. Nejčastěji zastoupenou skupinou jsou Češi s maturitou, kteří tvoří 38 % všech klientů se stavebním spořením.

Téměř třetina (31 %) těch, kteří stavební spoření vlastní, jsou lidé ve věku 54 až 65 let. Čechů ve věku od 36 do 44 let je 21 % a ti, kterým je 45 až 53 let, tvoří pětinu těchto respondentů. Nejméně zastoupenou věkovou kategorií je 18 až 26 let, z nichž má stavební spoření uzavřen pouze jeden z deseti. 43 % dotazovaných si na účet stavebního spoření posílá 1700-3000 korun k dosažení maximální výše státní podpory.

Foto: Pixabay

Zdroj: SHRTCUT


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.