Recenze novely zákona o státní sociální podpoře

Andrej Babiš v tom nevidí nic divného, na inflaci má totiž už dlouho jednoduchý recept: posypat lidi penězi jako koblihu cukrem. Málokdo si dnes ještě vzpomene, že jako ministr financí v Sobotkově vládě se choval úplně jinak. V lednu 2016 zvýšila vláda penze o 40 korun, a když nejmenovaný důchodce Babiše zpražil, že je to na chcípnutí, státotvorně mu odvětil, že je potřeba prosadit „jeho“ elektronickou evidenci tržeb a myslet státotvorněji než opoziční pravice. 

Na státotvornost v opozici si české politické partaje příliš nepotrpí a ANO v tom rozhodně není výjimkou. Nejspíš to bude tím, že ji neoblibují ani voliči, kteří naopak ocení, když na ně opozice myslí víc než lakomější vláda. V tomto směru se ANO činí vskutku znamenitě, má však zdatné konkurenty, Okamurovu SPD a zahanbit se nechtějí nechat ani vládní lidovci. Díky tomu leží ve sněmovně hned dva návrhy na zvýšení rodičovského příspěvku a další už se chystá na ministerstvu práce a sociálních věcí. Ve hře není jen, o kolik by se měl příspěvek zvýšit, ANO i SPD navrhují inflační doložku, která by zajistila jeho automatickou valorizaci. 

Nejdříve ale k samotnému rodičovskému příspěvku. Jeho současná podoba se vyvíjela postupně od počátku devadesátých let. Měnila se nejen výše, ale i podmínky, za jakých se čerpá. Od roku 2008, se zásadním způsobem přetvořil systém počítání. Zrušila se návaznost na průměrnou mzdu nebo životní minimum a místo toho se stanovily přesné dávky rodičovského příspěvku. Od tohoto roku bylo také možné rodičovský příspěvek čerpat v různých výších během dvou, tří nebo čtyř let věku dítěte. Stále ale platilo, že při rychlejším čerpání inkasoval rodič méně peněz, což fakticky motivovalo rodiče, většinou matku, k tomu, aby s dítětem strávila delší dobu. 

Od roku 2012 je celková výše dávky, kterou je možné čerpat, jednotná a rodič si může sám určit, jak dlouho bude rodičovský příspěvek pobírat. Tím je také dáno, kolik bude čerpat měsíčně. Od ledna 2020 může nejdéle v průběhu čtyř let vyčerpat 300 tisíc Kč. Na rozdíl od přídavku na dítě, porodného a dalších sociálních dávek, je výsledný systém plošný, vyplácí se bez závislosti na výši příjmu společně posuzovaných osob a postrádá jakékoli zacílení na potřebné. Takové sociální dávky působí dojmem spravedlnosti, a proto je mají populisti nejraději. Koneckonců i milionáři jsou voliči a peníze na děti si přece zaslouží.

Návrhem ANO má být celková částka rodičovského příspěvku navýšena na 400 tisíc Kč, v případě narození dvou a více dětí pak na 1,5násobek částky, to znamená na 600 tisíc Kč. Pro následující kalendářní roky by pak docházelo ke zvýšení rodičovského příspěvku o částku odpovídající růstu indexu spotřebitelských cen. A světe div se, pokud by růst cen dosáhl alespoň 5 %, došlo by do pěti měsíců k mimořádné valorizaci. Pokud je vám to povědomé, hádáte správně, opsali to z valorizace penzí. Okamurův návrh je vlastně mnohem skromnější: Navýšení o 60 tisíc s valorizací jednou ročně. 

Nutno uznat, že ANO rozhodně ví, jak funguje populismus. 300 tisíc z roku 2020 přece nejsou stejné peníze v roce 2023 a už vůbec ne příští rok. Bohužel však netuší, jak funguje inflace, která je nyní tažena hlavně poptávkou. Bojovat proti poptávkové inflaci automatickými valorizacemi má asi tak stejnou naději na úspěch jako pravidelným krmením umořit tygra hladem. Poptávkovou inflaci lze zkrotit pouze snížením koupěschopné poptávky, a to se dělá tak, že lidem klesnou příjmy. Bohužel také platí, že pokud klesnou příjmy milionářům, na poptávku to velký vliv nemá, zato když oholíte rodiče s dětmi nebo miliony důchodců, obchodníci to poznají. 

Stejně tak platí, že by měla poklesnout poptávka státu, neboli deficit rozpočtu, ale to jsou s výdaji na důchody, rodičovský příspěvek a další dávky spojité nádoby. Omezit množství peněz v ekonomice nikdy není populární. Ve skutečnosti ale vláda nemusí nikomu nic brát, snižovat platy a podobně. Mnohem méně drastickým opatřením je nechat inflaci dělat svou práci a nesnažit se její dopady eliminovat plošnými valorizacemi. V kombinaci s restriktivní měnovou politickou ČNB pak inflace odumře sama. Zní to cynicky, sociálně necitlivě, jenže dorovnávání splašené inflace funguje jako přečerpávací stanice. Sotva přidáte důchodcům, obchodníci běží přemalovat cenovky. 

Kdyby se ANO drželo pravidla, že ve vládě je třeba chovat se státotvorně a v opozici slibovat nemožné, bylo by to ještě dobré. ODS to ostatně taky tak dělá, jenže ANO začalo s opoziční destrukcí už ve vládě a v opozici pokračuje v nastoupeném trendu. Jen v prvním roce by navýšení rodičovské stálo cca 12 miliard o dalších ani nemluvě. I bez navýšení tvoří výdaje na tuto plošnou dávku cca 80 % veškerých výdajů na dávky státní sociální podpory. Vláda návrh ANO sice odmítla, sama však mluví o navýšení o 50 tisíc, což není o mnoho lepší. Pokud to tak půjde dál, můžeme na pokles inflace v letošním roce zapomenout. 

Autor: poslanci ANO

Datum předložení: 3. 6. 2022

Stanovisko vlády: nesouhlas

Hodnocení EM: 10%

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce EM