Aktuálně:

ČNB je první bankou v EU, která zvýšila úrokové sazby

03.08.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB je první bankou v EU, která zvýšila úrokové sazby

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která během současného hospodářského cyklu zvýšila úrokové sazby.

Uvedli to dnes analytici. Předpokládají, že centrální banka bude ve zvyšování sazeb pokračovat.
Bankovní rada ČNB dnes sazby zvýšila poprvé od roku 2008. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, banka zvýšila o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. „Česká národní banka je teprve třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, které se v pokrizovém období pro růst sazeb rozhodla. Zatím měnové šrouby utáhly jen americká a kanadská centrální banka,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Dodal, že ČNB budou v dohledné době následovat centrální banky dalších evropských zemí, včetně Evropské centrální banky, která by podle něj měla k podobnému kroku přistoupit ve druhé polovině příštího roku.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že reakce trhu na dnešní rozhodnutí ČNB by nemusely být dramatické, podle něj bylo zvýšení sazeb pravděpodobné. To potvrdil na Twitteru Svaz průmyslu. „Firmy růst nepřekvapí. Dostupnost úvěrů pro podnikatelský sektor ani ekonomický růst by to nemělo ohrozit,“ sdělil.
Ladislav Minčič z Hospodářské komory uvedl, že rozhodnutí ČNB působí jako demonstrace obratu v její měnové politice. „Krok sám o sobě by nemusel být převratným a trhy by jej dokázaly vstřebat, pokud není předzvěstí rozsáhlejšího pohybu úrokových sazeb. Takový pohyb by, zdá se, působil protiexportně a protirůstově,“ dodal.
Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela bude ČNB se zvyšováním sazeb pokračovat. „Podle našeho odhadu rostoucí domácí inflační tlaky přimějí centrální bankéře zvyšovat sazby ještě jednou. Mělo by se tak stát na listopadovém zasedání. V příštím roce pak podle nás přijdou ještě další tři zvýšení sazeb,“ odhadl.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská uvedla, že další zvýšení úrokových sazeb může přijít ve druhém nebo třetím čtvrtletí příštího roku. Sazby ale podle ní v ČR porostou stejně jako v Evropě či USA velmi pomalu kvůli slabé inflaci. „Ekonomika se sice přehřívá, ale více než ekonomický cyklus škrtí ekonomiku strukturální slabiny, například nedostatek zaměstnanců a mezera mezi požadavky zaměstnanců a zaměstnavatelů nebo levná výroba s nízkou přidanou hodnotou. A s nimi měnová politika ČNB nic nesvede,“ dodala.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem například levnější půjčky na bydlení.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.