Aktuálně:

Evropské malé a střední podniky ukázaly odolnost vůči pandemii

10.11.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropské malé a střední podniky ukázaly odolnost vůči pandemii

Malé a střední podniky (SME), tedy podniky s méně než 250 zaměstnanci, jsou často označovány za páteř evropské ekonomiky, která poskytuje pracovní místa a příležitosti k růstu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že díky své menší velikosti budou extrémně citlivé na krize, jako byla ta pandemická. Nicméně evropské SME zde prokázaly poměrně velkou míru odolnosti.

Převážnou většinu (v roce 2020: 99 %) podniků v nefinanční podnikatelské ekonomice EU tvořily podniky s méně než 49 zaměstnanci (mikropodniky a malé podniky), následované středními podniky (50-249 zaměstnaných osob) s méně než 0,9 % podílem. Naopak pouze 0,2 % všech podniků mělo 250 a více zaměstnaných osob.

Větší odolnost oproti velkým podnikům

V roce 2020, na vrcholu pandemie, bylo mnoho podniků uzavřeno a zaměstnanci byli propuštěni. V důsledku toho vykázala nefinanční podniková ekonomika přidanou hodnotu v nákladech na výrobní faktory ve výši 6,5 bilionu eur, což představuje výrazný pokles (-6 %) oproti roku 2019 (6,9 bilionu eur). Malé a střední podniky vykázaly přidanou hodnotu ve výši 3,4 bilionu eur, což představuje menší pokles o 5 % (3,9 bilionu eur v roce 2019). 

Počet osob zaměstnaných v nefinanční podnikové ekonomice v roce 2020 činil 127,7 milionu, což je o 3 % méně než v roce 2019, kdy činil 131,5 milionu. 

Graf: Struktura nefinančních evropských podniků

Zdroj: Eurostat

Celkový počet podniků se mírně zvýšil na 23,4 milionu, což představuje 1% nárůst oproti 23,2 milionu v roce 2019. Zvýšil se však pouze počet malých a středních podniků. Počet velkých podniků se snížil o 3,4 % (43 500 v roce 2019 na 42 000 v roce 2020). 

Malé a střední podniky vykazovaly v roce 2020 přiměřenou odolnost vůči důsledkům pandemie, jelikož zaznamenaly menší pokles přidané hodnoty než velké podniky a jejich počet se oproti předchozímu roku zvýšil. Skutečně je tedy proto můžeme označit za páteř evropské ekonomiky.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.