Aktuálně:

Pohonné hmoty v Česku za týden zlevnily o desítky haléřů

03.11.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
<strong>Pohonné hmoty v Česku za týden zlevnily o desítky haléřů</strong>

Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 43 haléřů na průměrných 42,39 Kč/l.

Litr nafty se prodává v průměru za 47,08 Kč/l, což je o 26 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje. Navzdory zlevnění jsou paliva stále výrazně dražší než před rokem. Tehdy platili řidiči za benzin o 5,54 koruny méně, za naftu dokonce o 11,28 Kč méně. Analytici očekávají v následujících týdnech další zlevňování, dlouhodobě je však podle nich situace nejistá.

„Ceny paliv reagují na nižší ceny na evropském trhu. Zároveň pomáhá teplé počasí na celém kontinentu, které snižuje poptávku po energiích,“ řekl ke snížení cen analytik XTB Jiří Tyleček. Na tuzemské poptávce po pohonných hmotách se navíc podle něj podepisuje citelné ekonomické zpomalování v Evropě, které se nevyhýbá ani Česku.

Podle analytika Purple Trading Petra Lejska mělo na snížení cen paliv vliv také uklidnění situace v provozu francouzských rafinériích. Tamní stávky v předchozích týdnech totiž měly velký podíl i na zdražení cen paliv v tuzemsku. Upozornil také na průzkum ministerstva financí věnujícímu se maržím čerpacích stanic, které se i přes nedávně zdražení ve skutečnosti v posledních týdnech snížily a přiblížily k průměru z loňského roku.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poukázal na to, že v Česku jsou paliva podle údajů Evropské komise i přes současné zlevnění nadále nezvykle dražší než v zemích typu Itálie, Francie nebo Chorvatska, kde bývají obvykle dražší. „Důvodem je to, že různé státy EU jsou různě velkorysé ve své pomoci lidem a firmám s drahými energiemi, například právě v podobě snižování DPH nebo spotřebních daní z paliv,“ dodal.

V následujících týdnech analytici očekávají další postupné zlevňování. „Benzín by se mohl dostat blíže k hranici 40 Kč za litr a nafta pak poblíž 45 Kč za litr,“ předpokládá Lejsek. Výraznějšímu zlevňování však podle něj brání poměrně stabilní ceny ropy a nejistý výhled do budoucna. Jako hrozbu vidí částečné embargo na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU, které začne platit na začátku prosince. „Po něm může trend na cenách pohonných hmot opět otočit a zdražení nabrat rychlejší spád,“ podotkl Lejsek. Připomněl také prosincové zasedání kartelu OPEC, od něj může vzejít další omezení produkce. Před dalším růstem cen ropy varuje také Tyleček. V takovém případě by totiž podle něj neměl pokles cen paliv v Česku dlouhého trvání.

Na začátku letošních letních prázdnin se průměrná cena Naturalu blížila 48 Kč/l, což byla dosud nejvyšší úroveň. Zhruba stejně tehdy stála nafta, dražší byla jen na jaře krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Pohonné hmoty v Česku začaly zlevňovat zhruba od začátku července, výjimkou byl konec prázdnin. Začátkem října se tento trend otočil poté, co se spotřební daň z benzinu vrátila z 11,34 koruny na 12,84 Kč za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstala snížená sazba do konce roku 2023, činí 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila kvůli jejich vysokým cenám po vypuknutí války na Ukrajině.

Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Královéhradeckém kraji. Litr benzinu je tam v průměru za 41,86 Kč a litr dieselu za 46,57 Kč. Pod 42 korun se průměrná cena Naturalu dostala ještě v jižních Čechách a v Ústeckém kraji. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Benzin je v hlavním městě průměrně za 43,49 Kč/l, nafta pak za 47,89 Kč/l.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 2. listopadu 2022 (v Kč/l):

KrajNatural 95Nafta
ČR42,3947,08
Praha43,4947,89
Středočeský42,8047,35
Jihočeský41,9146,67
Plzeňský42,4347,31
Karlovarský42,2447,03
Ústecký41,9146,68
Liberecký42,3346,88
Královéhradecký41,8646,57
Pardubický42,2046,89
Vysočina42,6247,26
Jihomoravský42,6247,27
Olomoucký42,7347,33
Zlínský42,1947,01
Moravskoslezský42,1647,00

Foto: Pixabay

Zdroj: CCS, ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.