Aktuálně:

České stavebnictví po patnácti měsících růstu poprvé kleslo

07.09.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
České stavebnictví po patnácti měsících růstu poprvé kleslo

České stavebnictví definitivně přerušilo patnáctiměsíční řadu, kdy stavební produkce meziročně rostla. V červenci totiž podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce meziročně klesla o 2,7 procenta. Jde o první meziroční propad po 15 měsících růstu. Stavební úřady v červenci vydaly meziročně o 9,2 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 61 procent. Výrazně propadla i bytová výstavba, ČSÚ eviduje 2726 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 28,6 %. Také dokončených bytů bylo letos v červenci ve srovnání se stejným měsícem loňského roku méně, konkrétně o šest procent.

Bytová výstavba zůstává tristní. V hlavním městě firmy v červenci zahájily stavbu jen 302 nových bytů, a to ještě jen na papíře. ČSÚ totiž jako zahájené eviduje byty v takových projektech, které v daném měsíci získaly stavební povolení. Neznamená to ale, že se začaly stavět i ve skutečnosti. Reálný počet zahájených bytů tak bude ještě o něco nižší.

Nejvíce nových bytů se letos staví ve Středočeském kraji, kde jich ČSÚ v rámci nové výstavby od začátku roku do konce července eviduje 3931. Více než v Praze, která do statistik letos zapsala 2995 zahájených bytů, se daří bytové výstavbě i na jižní Moravě s 3038 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se zahájilo jen 494 nových bytů.

Na stavebnictví negativně působí hlavně dva faktory. Nedostatek stavebního materiálu a pracovníků a také strach a nejistota z dalšího ekonomického vývoje. Válka na Ukrajině zásadně ztížila či dokonce v některých případech zcela přerušila dodávky stavebního materiálu pocházejícího z této země, konkrétně jde například o stavební ocel, jejíž nedostatek se projevil hned na jaře. Stavební firmy zasáhl také odliv ukrajinských pracovníků, kteří dostali povolávací rozkaz a odešli bránit svou zemi. České stavebnictví je totiž na Ukrajincích už spoustu let velmi závislé, naštěstí jejich odchod není tak hromadný, jak se po vypuknutí války čekalo.

Mnohem horší dopad má současná extrémně vysoká inflace a hlavně neustále rostoucí ceny energií, které jsou mnohonásobně vyšší než loni. Mnozí investoři ty veřejné nevyjímaje nyní s většími investicemi raději vyčkávají a snaží se vytvořit dostatečnou rezervu pro pokrytí mnohonásobně vyšších nákladů na energie. Také některé dříve nasmlouvané veřejné zakázky stavební firmy vypovídají, protože se jim vyplatí zaplatit smluvní pokutu, než dodržet původně stanovenou cenu, která je ale nyní už mimo realitu a hluboko pod současnými náklady.

Současná situace je velmi turbulentní a je těžké odhadovat jakýkoliv další vývoj. Kdo však čeká lepší časy pro stavebnictví, toho musím bohužel zklamat. Lépe ještě dlouho nebude. O dostupnějším bydlení a lepší veřejné infrastruktuře si tak v dohledné době můžeme nechat jen zdát.

EVŽEN KOREC, generální ředitel a předseda představenstva, EKOSPOL a. s.

Foto: Pixabay

Zdroj: EKOSPOL a. s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.