Aktuálně:

Dostupnost bydlení je v ČR nejhorší z EU

09.08.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dostupnost bydlení je v ČR nejhorší z EU

Nízká výstavba, zdražující byty a rekordně vysoké hypoteční sazby. To všechno vede k neustálému zhoršování dostupnosti vlastního bydlení. Podle aktuálních dat Indexu prosperity Česka sestavovaného Českou spořitelnou je ČR v dostupnosti bydlení dokonce nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Moc dobře si nevede ani v dalších ukazatelích týkajících se bydlení. Celkově je tak ČR v úrovni bydlení mezi zeměmi EU až na 21. příčce. 

Katastrofální je hlavně cena bytů a domů v porovnání s příjmy. Podle statistického serveru Numbeo.com potřebují Češi na pořízení vlastního bydlení 15,4 ročního platu, což je řadí až úplně na poslední místo v celé EU. Například první Dánové si bydlení pořídí už za 6,6 ročního platu. O čtyři roky dříve si bydlení pořídí i v sousedním Slovensku, které je přitom v celkové úrovni bydlení na úplně poslední příčce.

Situace se navíc postupně zhoršuje, protože ceny nemovitostí rostou. Jen ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla cena nového bytu v Praze meziročně o vysokých 22 procent. Rekordně vysoké jsou také úrokové sazby u hypoték, které už překročily dlouho nevídanou šestiprocentní hranici. Zásadně se tak propadá počet těch, kteří na vlastní bydlení dosáhnou.

Zásadní problém představuje extrémně složitá stavební legislativa a velmi pomalé tempo povolování nových staveb. Komplikovaností stavebního řízení je Česko na úrovni zemí, jako je Kosovo nebo africké Pobřeží slonoviny. To jistě nejsou země, se kterými bychom se chtěli srovnávat. Podle Světové banky trvá v ČR získání stavebního povolení neuvěřitelných 246 dnů. Ve skutečnosti je to mnohem více, protože takhle statistika počítá jen se zákonnými lhůtami, které se většinou nedodržují. Není proto výjimkou, že se povolování většího bytového projektu v Praze táhne i mnoho let, někdy dokonce více než celou dekádu.

V posledních letech to prodlužuje také nutnost dílčích změn územního plánu pro prakticky každý větší bytový projekt. Současný územní plán platný od roku 2000 se totiž dávno vyčerpal a dostupné pozemky pro bytovou výstavbu došly. Vyjednávání potřebné změny územního plánu však povolovací proces prodlužuje o další dlouhé roky. Nabídka tak už mnoho let nedokáže adekvátně reagovat na silnější poptávku.

To všechno vede k tomu, že je v Česku čtvrtý nejnižší počet bytů a domů na tisíc obyvatel. Celkem jich je 408, naproti tomu v prvním Řecku na tisíc obyvatel vychází 595 bytů nebo domů. Vysoký je i podíl českých domácností, jejichž výdaje na bydlení přesahují 40 procent jejich disponibilních příjmů. Ve městech je to každá desátá domácnost (10,2 procenta), na předměstích 6,4 procenta Čechů a na venkově 3,6 procenta.

Češi dlouhodobě preferují vlastní bydlení, což dokládají i čísla Eurostatu. Podle nich žije v nájemním bydlení 21 procent Čechů, zatímco evropský průměr je 30 procent. I tento podíl se ale bude v nejbližší budoucnosti kvůli stále více nedostupnému bydlení zvyšovat. Lidé, kteří nedosáhnou na hypotéky, se budou muset poohlédnout právě po nájemním bydlení. Nebude to ale jejich svobodná volba, ale jediná možnost.

Dostupnost bydlení se v Česku ale jen tak nezmění. Loni přijatý nový stavební zákon, který měl urychlit povolování staveb, se opět mění. Jeho účinnost se přitom ještě ani nestačila projevit. Komplikace provází také schvalování nového územního plánu hlavního města, který by měl přinést dostatek nových pozemků pro bytovou výstavbu. Bez těchto dvou zásadních věcí se dostupnost bydlení v Česku nezlepší.

EVŽEN KOREC, Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Kolik ročních platů je potřeba pro pořízení bydlení

MístoZeměPočet ročních platů
1.Dánsko 6,66
2.Belgie6,91
3.Kypr7,12
4.Nizozemsko7,35
5.Irsko7,40
6.Lotyšsko8,48
7.Švédsko8,56
8.Finsko8,64
9.Bulharsko8,97
10.Estonsko9,11
11.Německo9,12
12.Itálie9,52
13.Španělsko9,59
14.Řecko10,13
15.Rakousko10,40
16.Rumunsko10,66
17.Slovinsko10,89
18.Litva10,97
19.Slovensko11,14
20.Maďarsko11,60
21.Lucembursko12,17
22.Malta12,50
23.Portugalsko12,65
24.Francie13,48
25.Polsko14,03
26.Chorvatsko14,20
27.Česko15,46

Foto: Pixabay

Zdroj: Numbeo.com, Ekospol


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.