Nedávno schválený rozpočet pro rok 2022 počítá s deficitem dosahujícím výše až 330 miliard korun. Ještě v březnu přitom vláda počítala “pouze” se schodkem 280 miliard. Situaci jistě nepomáhají nečekané výdaje spojené s energetickou krizí a válkou na Ukrajině, ovšem tyto události by neměly sloužit jako alibi pro jakoukoliv fiskální nezodpovědnost.
Jakými zásadami by se pak vláda při revizi rozpočtu měla nejlépe řídit?
1. Neprohlubování strukturální složky rozpočtu
V první řadě je třeba zvolit zdrženlivost v případě každého dalšího návrhu, který by znamenal zvýšení nebo zavedení nových mandatorních výdajů, ale i pravidelný výpadek na příjmové straně. Teprve až bude tato zásada dodržena, může vláda začít s pověstnými škrty.
2. Zastavení proinflačních výdajů
Plošné příspěvky na dítě a další výdaje tohoto typu jsou jednak velice nákladné a také v mnoha případech neefektivní. Jejich dalším negativním důsledkem je však i zvyšování inflačních tlaků, čímž posilují efekt, proti kterému měly pomáhat. Dlouhodobě se jedná o neudržitelný stav.
3. Nezavádění daní na nedostatkové produkty
V tomto případě by se vláda měla řídit základními principy ekonomické teorie, která jasně dokazuje vliv zvýšení daně na zvýšení ceny produktu. Pokud je tedy cílem vlády dosáhnout poklesu ceny energie, není úplně nejmoudřejším krokem začít dodatečně zdaňovat energetické společnosti.
4. Revize výdajové složky
Mávnutím kouzelného proutku jistě nelze jen tak učinit škrty za 320 miliard, ovšem v tomto ohledu je třeba začít být aspoň trochu aktivní. S tímto procesem by pak mimo jiné mohla pomoci digitální transformace státní správy, respektive by alespoň mohla posloužit jako záminka k omezení počtu státních úředníků. Prostor pro šetření je pak i u programů typu penzijní připojištění. Zkrátka, fantazii se meze nekladou.
5. Zvýšení příjmů
Jak již bylo řečeno, pouze škrty rozpočet bohužel nespasí. Revidovat je třeba i druhou stranu mince. V první řadě není ani třeba zavádět nové nebo zvyšovat stávající daně. Stačí pouze přestat odpouštět daně stávající. Silniční daň a spotřební daň z pohonných hmot jsou klíčové složky rozpočtu. Při současných rozměrech krize však jejich prominutí signifikantní pomoc občanům nepřináší.
Způsobů, jak snížit plánovaný deficit je jistě mnohem více. Problémem ovšem zůstává, že vláda se neřídí výše zmíněným ani nepřichází s vlastní alternativou. Nezbývá než doufat, že nějaký druh fiskální opatrnosti projeví třeba v rozpočtu pro rok 2023.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
