Tak jako v období eskalujících vln pandemie COVID-19 byla ekonomicky zasažena řada průmyslových odvětví a služeb, jsou v této chvíli v největší míře ohroženy zejména energeticky náročné segmenty, mezi které se řadí také odvětví chemického průmyslu. Málokdo z nás si ale umí představit, do jakých finálních produktů vstupují velmi důležité meziprodukty z tuzemských chemiček.
Vývoji nákladovosti v českém chemickém průmyslu a jeho provázanosti s ostatními odvětvími ekonomiky se zabývá nová studie, která vznikla ve spolupráci Centra ekonomických a tržních analýz a Svazu chemickém průmyslu České republiky. Z dotazníkového šetření mezi členy Svazu vyplývá, že podíl nákladů na zemní plyn a elektřinu na celkových nákladech se v odvětví průměrně zdvojnásobil.
Chemický průmysl tak nyní zažívá dynamický růst cen a současně také nedostatek napříč celou škálou klíčových vstupních materiálů. Výroba produktů v tomto segmentu je zároveň vysoce závislá na energetických dodávkách. Elektřina, ropa či zemní plyn totiž nejsou pouze položkou běžných režijních nákladů, resp. energetické spotřeby, ale ropa a zemní plyn jsou zároveň také důležitou vstupní surovinou pro samotnou výrobu chemických produktů.
Na první pohled ne zcela zřejmý je nicméně fakt, že produkty českých chemiček představují velmi důležité vstupní materiály pro navazující výrobu v řadě dalších odvětví:
Zemědělství
V zemědělství jsou velmi důležitá zejména hnojiva, mikroprvky či přípravky na ochranu rostlin. Tyto položky proto vstupují také do nákladovosti produkce zemědělských plodin a následně se promítají do ceny potravin:
- Pšenice je hlavní surovinou pro výrobu mouky a následně také pečiva. Chemické přípravky pro pěstování této plodiny představují podíl 42 % z celkových nákladů.
- Řepka je plodina pěstovaná pro následnou výrobu oleje. Chemické přípravky zde představují podíl 37 % z celkových nákladů.
- Cukrová řepa (cukrovka) je vstupní surovinou pro výrobu cukru. V tomto případě představují chemické přípravky přibližně 26 % z celkových nákladů.
- Brambory - jedna z nejvýznamnějších tuzemských zemědělských plodin. Náklady na chemické přípravky zde představují podíl 16 % z celkových nákladů.
Automotive
Obecný průměr hmotnosti všech plastů ve vozech se pohybuje okolo 20 % napříč všemi vozy, přičemž konkrétní poměr hmotnosti plastů se může lišit v závislosti na stupni výbavy a motorizaci. Rostoucí cena plastových materiálů tedy přímo ovlivňuje také prodejní ceny dopravních prostředků, či jejich servis. Vedle toho lze zároveň očekávat také rostoucí ceny pneumatik (o 20-25 %).
Stavebnictví
U staveb pozemního stavitelství může být podíl chemických materiálů (např. tepelné izolace, plastová okna, rozvody) přibližně od 5 do 15 % (pokud nejde o výjimečnou stavbu), u dopravního stavitelství je pak podíl o něco nižší. Celkový objem zvýšených nákladů díky rostoucím cenám chemických materiálů je odvislý od jejich podílu ve stavbě. V případě řešení energetických úspor budov se jedná zejména o tepelné izolace. Aktuálně však rapidně rostou i ceny ostatních stavebních materiálů, které způsobují významný nárůst téměř všech stavebních prací.
Plasty, lepidla či obalové materiály
Chemické produkty jsou v neposlední řadě důležitou vstupní surovinou pro výrobu plastových výrobků, lepidel a dalších souvisejících položek pro výrobu obalových materiálů (obaly na trvanlivé potraviny, nápoje, sáčky, tašky, apod.). Například lepidla již v tuto chvíli celkově zdražila od 15 % do 35 % (dle konkrétního typu) a lze předpokládat jejich cenový růst i v budoucnu. Pouze lepidla se přitom podílí na celkových nákladech na výrobu obalových materiálů ze 4,4 %.
S ohledem na to, že s případným odpojením či výrazným omezením ruských dodávek plynu úzce souvisí riziko zavedení regulačních stupňů (postupné omezování výroby v energeticky náročných odvětví), je třeba mít na paměti, že jakékoliv omezení produkce v chemickém průmyslu bude mít bezprostřední dopad na ostatní úzce navázaná odvětví ekonomiky. Málokomu se však vybaví, že absence chemických přípravků ovlivní nejen zisky jejich producentů, ale také zemědělskou úrodu, cenu potravin a také výrobní náklady u řady dalšího zboží běžné spotřeby.
MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
