V Evropské Unii (EU) došlo letos v dubnu meziměsíčně k poklesu sezónně očištěného indexu produkce ve stavebním sektoru. Srovnatelná je poté i situace v eurozóně. Nicméně v obou případech můžeme pozorovat výrazný nárůst oproti stejnému období v roce 2021.
Z března na duben klesla produkce ve stavebnictví v členských státech EU průměrně o 1.2 %, v zemích eurozóny pak došlo k srovnatelnému poklesu, a to o 1.1 %. Při pohledu na data z předchozího období, kdy z února na březen došlo ke zpomalení tempa růstu, lze tedy nyní dokonce pozorovat pokles celkové produkce a prohloubení útlumu v evropském stavebnictví.
Největší meziměsíční pokles byl zaznamenán v Rumunsku, a to konkrétně o 7.4 %. K významnému snížení produkce ve stavebnictví pak také došlo v Lucembursku (5.9 %) a Polsku (5.1 %). Naopak nárůst můžeme sledovat v případech Francie, kde produkce ve stavebnictví vzrostla o 1.2 %, nebo Španělska, jenž zaznamenalo mírný nárůst o 0.2 %.
Graf: Produkce ve stavebním sektoru, 2015–2022
Zdroj: Eurostat
Ve srovnání se statistikami z dubna 2021 pak EU i eurozóna zaznamenali shodně meziroční nárůst o tři procenta. Oproti minulému roku, jenž byl poznamenán nejistotou spojenou s pandemií, tedy klesá stavební sektor i přes současnou situaci stále méně.
Ekonomické dopady války na Ukrajině
Právě stavebnictví můžeme označit za jeden ze sektorů, které jsou nejvíce ovlivněny válečným konfliktem na Ukrajině. Pokles produkce je nepochybně způsoben velkým odlivem pracovní síly a také snížením dovozu materiálů stěžejních pro odvětví stavebnictví. Například oceli, jejíž import z Ukrajiny je pro země EU klíčový. S pokračující válkou lze tedy předpokládat další pokles, nebo přinejlepším stagnaci evropského stavebnictví.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
