Aktuálně:

Recenze návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě

13.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Recenze návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě

Vlády se nemají o lidi starat a vodit je za ručičku, ale připravit jim půdu pro to, aby se o sebe dokázali postarat sami. Když koncem března letošního roku těmito slovy Markéta Pekarová Adamová vysvětlovala v nedělní Partii na Primě, proč vláda Petra Fialy zatím nezavedla plošnou podporu, dost lidí si tím proti sobě popudila.

Autor: vláda
Datum předložení: 8. 6. 2022
Hodnocení EM: 30%
Od té doby dál razantně stoupají základní životní náklady na potraviny, energie a bydlení a stále více lidí naslouchá demagogům, podle kterých je vláda loajální s Ukrajinou, Bruselem, kdekým, ale o českého občana se nezajímá. Pokud premiér Fiala nechce dopadnout jako Topolánek a jeho vláda, nemůže lidi krmit jen ideovými moudry.
Ocitá se přitom mezi dvěma mlýnskými kameny. Z jedné strany ho tlačí populistická opozice, která by se nejraději rozdala. Pro důchodce navrhuje jednorázový příspěvek k důchodu ve výši šesti tisíc, rodičům by zvýšila příspěvek na 400, respektive 600 tisíc a automatickou valorizaci o inflaci k tomu, osoby se zdravotním postižením láká na zvýšení příspěvku na mobilitu z 550 na 2 000 Kč, o rušení a odpouštění různých daní ani nemluvě. Ze strany druhé hrozí další roztáčení inflace a tím i znehodnocování všeho, co vláda lidem rozdá. Hasit inflaci penězi totiž vyjde nastejno, jako hasit požár benzínem.
Pod tlakem opozice i odborů, jejichž předák Středula cítí příležitost založit si na nespokojenosti zaměstnanců prezidentskou kampaň, nyní vláda přichází návrhem na jednorázový příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18. narozenin pro rodiny s příjmem do jednoho milionu korun za rok. Že se bude jednat o příjem hrubý a nikoli čistý si ministr Jurečka s ministrem financí Stanjurou ujasňovali až dodatečně přes média, ve skutečnosti ale sporných otázek, co a jak se bude do příjmu počítat, bylo mnohem vice, což byl také důvod, proč přijetí zákona vláda jednou odložila a podruhé přijala s úpravami, které předložení do legislativního procesu dále zdržely.
Dnes už konečně víme, že příspěvek je určen dítěti do 18 let, které žije v rodině, jejíž příjem v roce 2021 byl do jednoho milionu korun hrubého. To je asi 83 333 korun hrubého měsíčně, což znamená zhruba 65 493 korun čistého měsíčně, u dvou dětí 67 353 a u tří 69 673 korun. Spodní věková hranice je stanovena narozením dítěte nejpozději 31. prosince 2022. Horní věková hranice je pak daná 1. srpnem 2022, kdy věk nesmí přesáhnout 18 let. Pokud dítě oslaví osmnáctiny 2. srpna nebo později, pak nárok na příspěvek ještě mít bude. Celkové náklady se odhadují na nějakých 7, 8 miliardy, což ukazuje na podporu víc plošnou než adresnou.
Ďábel je vždy ukryt v detailu. Předkladatel si musel poradit se záludnostmi typu, jak posoudit příjmy podnikatele s paušální daní: Započítá se vždy „nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství“. Příspěvek  se nebude krátit o daně, ale ani o exekuce a srážky. A co když dítě nežije s rodiči? Za rodiče se bude považovat i osoba, které bylo dítě svěřeno do náhradní péče, vdovec nebo vdova po rodiči, druh nebo družka rodiče, pokud s dítětem a rodičem žijí ve společné domácnosti. Asi největší oříšek je střídavá péče. Posuzovat se bude žádost toho rodiče,  který podá žádost dřív. Co se stane, když obě žádosti dorazí souběžně, už zákon neříká.
Výsledek vládního plácnutí přes rozpočet nikoho neohromí  a není divu, že jej opozice okamžitě trumfla návrhem, aby částku 5 tisíc korun dostávaly rodiny každý měsíc do konce letošního roku, a to i na studující děti do 26 let. Vlažným podáním, tenisově řečeno, nabídla vláda opozici snadný return. Ke zlepšení vládní hry bude třeba vymyslet něco lepšího než mimořádné dávky. A prostor by tu byl. V minulém měsíci zveřejnil ČEZ v rychlém sledu tři zprávy. Nejprve se pochlubil meziročním ztrojnásobením čistého zisku, následovalo oznámení, že přijde další cenový skok, tentokrát pořádný. Třešničkou na dortu pak bylo 135 milionů na odměnách pro management za loňský rok.
Je opravdu nutné, aby ČEZ generoval tak obrovské zisky a cenou elektřiny dál zvyšoval inflační tlaky v celé ekonomice? Chystaný úsporný tarif pro určité množství odebrané elektřiny nemusí být špatný nápad, potíž je, že rozdíl mezi tržní cenou a tarifem pošle vláda ČEZu, což opět zvýší deficit rozpočtu a podpoří inflaci. Otázkou je, zda by přece jen nestálo za úvahu pustit lipskou energetickou burzu k vodě, nebo jít rovnou k postátnění ČEZu (odkupem nebo rozdělením), který by pak přestal prodávat elektřinu za ceny vyšponované německým vypínáním elektráren. Řešení jsou to možná nestandardní, ale pořád lepší, než soutěžit s populisty, na jejichž hřišti je vláda stejně neporazí.
V každém případě platí, že mimořádná doba si žádá mimořádná řešení a pokud je vláda může udělat, pak je vlastně udělat musí, nemá-li prohrát nejbližší volby. Jednorázový příspěvek na dítě ji rozhodně nespasí. Víc lidí naštve, než nadchne.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.