Aktuálně:

Vláda schválila Milostivé léto II. u exekucí. Advokátům se ale návrh nelíbí

18.05.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda schválila Milostivé léto II. u exekucí. Advokátům se ale návrh nelíbí

Dlužníci budou od I. září moci využít díky tzv. Milostivému létu bezúročné období tři měsíce, pokud během této doby zaplatí jistinu dluhu. Rozhodl o tom Fialův kabinet. Navrhované právní úpravy ale kritizuje ČAK, neboť zásadním způsobem dopadají do sféry ochrany vlastnického práva.

Dotýkjí se totiž i jiných subjektů než pouze samotného státu.

Fyzickým osobám, které mají dluh vůči státu a jiným veřejnoprávním věřitelům vymáhaný soudním exekutorem, se otevírá možnost splnit svůj dluh zjednodušeným a finančně výrazně méně nákladným způsobem. Akce se týká exekučních sporů s veřejnými institucemi. Milostivé léto se tedy vztahuje například na dluhy vůči dopravním podnikům, nemocnicím, energetikám v rukou státu, na nezaplacené poplatky České televizi, Českému rozhlasu a také vůči zdravotním pojišťovnám.
„Předpokládám, že v důsledku současné energetické krize a zvyšující se inflace je druhá vlna milostivého léta na místě. Může pomoci především těm, kteří se do akce nemohli zapojit loni. Například proto, že peněžní prostředky, se kterými mohli volně disponovat, použili na úhradu zvýšených cen za energie,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Slova ministra spravedlnosti dokládají statistiky Českého statistického úřadu. Ten uvádí, že meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci 2021 o 6,6 %, což bylo o 0,6procentního bodu více než v listopadu. Průměrná míra inflace za rok 2021 činila 3,8 %. Bylo to o 0,6procentního bodu více než v roce 2020. Šlo o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2008. Ceny zboží úhrnem v roce 2021 vzrostly o 3,5 % a ceny služeb o 4,4 %.

Nejde o dluhovou amnestii
„Milostivé léto se ukázalo jako velmi výhodné pro všechny tři klíčové aktéry. Nejedná se o žádnou dluhovou amnestii či popření pravidla o tom, že dluhy se mají platit. Naopak, věřitelům se jednorázově vrátily celé dlužné jistiny, dlužníci se zbavili desítek tisíc exekucí u dluhů vůči státu a stát vrátil dlužníky do standardních socioekonomických vztahů. Stát ušetří na sociálních dávkách, získá na odvodech těch, kteří už nebudou pracovat někde v šedé zóně, ale podle běžných pravidel,“ uvádí poslanec Marek Výborný.
Po věcné stránce se druhé milostivé léto od toho prvního zásadně neodlišuje. Návrh přináší v podstatě prodloužení právní úpravy, přičemž změny spíše vyjasňují některé pojmy, jejichž intepretace v praxi přinesla určité obtíže.
„Chtěl bych poděkovat kolegům poslancům v čele s Markem Výborným. Při přípravě návrhu odvedli veliký kus práce. Zároveň bych rád ocenil konstruktivní a věcný přístup hnutí ANO. Za to díky Patriku Nacherovi. No a nemůžu zapomenout poděkovat neziskové organizaci Člověk v tísni za jejich cenné připomínky a podněty z praxe při legislativním procesu na Ministerstvu spravedlnosti,“ doplnil Blažek.
„Pro dlužníka se ještě jednou a skutečně naposledy otevírá možnost zbavit se exekucí u dluhů vůči státu. V době, kdy dramaticky rostou náklady na energie a základní životní potřeby, je to tak mimořádná jednorázová příležitost, jak se zbavit historické zátěže dluhů, u kterých příslušenství mnohdy nepochopitelně mnohonásobně překročilo výši jistiny samotné. Pro dlužníky, kteří uvázli v této dluhové pasti, se tak otevírá prostor pro nový životní restart,“ dodává Výborný.
První Milostivé léto se uskutečnilo v období mezi 28. říjnem 2021 a 28. lednem 2022. Exekutoři v jeho rámci zastavili 42 tisíc případů (tj. 3,2 %). Aktivní přístup a úhradu zaznamenali pak u zhruba dvou třetin z celkového množství zastavených exekucí.

Zásah do vlastnických práv
Návrh již zkritizovala Česká advokátní komora. „Představenstvo ČAK vzalo na vědomí připomínky zaslané Odborem vnější a vnitřní legislativy ČAK k návrhu souboru novelizací právních předpisů obecně označovaných jako Milostivé léto II, který do legislativního procesu poslala vláda.
Milostivé léto II v podstatě opakuje podmínky loňského Milostivého léta, byť s některými modulacemi. Podstata ovšem zůstává stejná.“
Komora uplatnila zásadní připomínky, které spočívají v překročení ústavních mantinelů navrhované právní úpravy, neboť zásadním způsobem dopadá do sféry ochrany vlastnického práva, když se dotýká i jiných subjektů než pouze samotného státu. Faktické dopady takového protiústavního zásahu do ochrany vlastnického práva se tedy (opět) nebudou dotýkat pouze státu, jakožto věřitele, ale budou zasahovat i do majetkových práv jiných právnických a též fyzických osob, včetně advokátů a advokátních společností.
Jelikož navrhovaná právní úprava zasáhne též do práva legitimního očekávání advokátů na odměnu za poskytnuté právní služby, navrhla ČAK, aby 15 % z uhrazené nebo vymožené jistiny jako část sjednané odměny připadlo advokátovi či advokátní společnosti. A to v těch případech, kdy byla dohodnuta smluvní odměna spočívající ve vymožené náhradě nákladů řízení za právní zastoupení a tato náhrada nákladů byla přiznána pravomocným rozhodnutím a zároveň na základě rozhodnutí soudního exekutora dojde k zániku palmární pohledávky advokáta vůči jeho veřejnoprávnímu klientovi.
„Zvolené řešení se přitom nikterak nedotýkalo dlužníka, neboť výše uhrazené nebo vymožené částky měla zůstat stejná – tj. jistina + náklady exekuce. Bohužel, tato připomínka nebyla ze strany Ministerstva spravedlnosti akceptována. ČAK zároveň upozornila na znění přechodných ustanovení, jež mohou vést k dalším protiústavním následkům pro adresáty dané právní normy.“

Hlavní změny, které tento návrh přináší:

  • povinní budou moci uhradit vymáhanou jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce do 3 měsíců od účinnosti předkládaného návrhu
  • paušální náhrada nákladů exekuce se nově stanoví ve výši 1 500 Kč bez DPH
  • povinný bude nově muset ve stanovené lhůtě soudnímu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle právní úpravy tzv. milostivého léta
  • povinný bude moci požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena pro splnění podmínek tzv. milostivého léta, a soudní exekutor bude povinen do 15 dnů odpovědět
  • výslovně se stanoví, v jakém rozsahu soudnímu exekutorovi náleží náklady exekuce, o kterých bylo rozhodnuto před 1. zářím 2022

Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.