Růst tuzemských spotřebitelských cen nepolevuje, naopak. Ačkoliv do měsíce dubna již byly vkládány opatrné naděje, že by tempo inflace již mohlo začít jevit alespoň známky zpomalování, opak se ukázal být pravdou.
Nejen, že meziroční dynamika dále narostla z březnových 12,7 % na aktuálních 14,2 % (trh čekal 13,3 %, ČNB čekala 13,8 %), ale ještě více varovná je statistika meziměsíční. Ta po hodnotě 1,7 % z minulého měsíce dále přidala a tentokrát dosáhla 1,8 %.
Na meziroční inflaci měli opět největší podíl obvyklí podezřelí. Suverénně největší příspěvek do celku náleží oddílu Bydlení – kam spadají mimo jiné rapidně zdražující energie – který vykázal růst cen tempem 20 % a do celku tak přispěl úctyhodnými 5,2 procentními body. S odstupem následuje oddíl Doprava, kam spadají pohonné hmoty. Tato kategorie eviduje zdražování tempem 21,5 % meziročně, což do celkové inflace přihodilo 2,3pb. O slovo se také čím dál důrazněji hlásí Potraviny, kde bylo na zdražování zaděláno již dlouhé měsíce a toto se čím dál zřetelněji projevuje i na pultech obchodů. Zde dosahuje meziroční dynamika již 10,7 % (o měsíc dříve to bylo „pouze“ 7,7 %), což stačilo na příspěvek do celkové inflace na úrovni 1,9pb.
Oproti březnu pak ceny rostly nejrychleji ve Stravování a ubytování (4,0 %), Potravinách (3,6 %), Bydlení (2,3 %) a Odívání (2,2 %).
Jediným oddílem, kde ceny meziročně nerostly, se opět staly Pošty a telekomunikace. Zde došlo ke kosmetickému zlevnění o 0,1 %. Kromě této kategorie jsme bohužel byli svědky růstu cen naprosto všude.
Z ostře sledovaných detailnějších druhů zboží, které v poslední době rezonují ve veřejném prostoru, stojí za zmínku hlavně meziroční zdražení elektřiny (30,1 %), zemního plynu (44,2 %) a pohonných hmot (41,5 %).
Dubnová data představují další, již spíše pravidelnou, studenou sprchu pro všechny, kdo věřili v brzké uklidnění. Silné meziroční cenové přírůstky velkým překvapením být nemohly, na ty už si Česko ostatně muselo zvyknout. Horší zprávou je pokračující silná meziměsíční dynamika a také skutečnost, že se inflace dále rozlévá i mimo kategorie, které jsou přímo ovlivňovány situací na globálních trzích. Typickými příklady jsou Stravování a ubytování, Odívání a obuv či Bytové vybavení. Zde nelze hovořit o přímých dopadech války na Ukrajině či drahých energetických komodit. Jedná se naopak o potvrzení obav České národní banky, že silné zůstávají i poptávkové tlaky, tedy že spotřebitelé jsou nadále ochotni tolerovat zdražování i v oblastech, které nepatří mezi základní životní potřeby. Navzdory pokračující kritice z některých míst tak tato data dávají centrální bance za pravdu, když ukazují, že tlumení domácí poptávky přes růst úrokových sazeb má svůj smysl. I v nejbližších měsících bude pozice centrálních bankéřů nezáviděníhodná. Nejen, že aktuální data již nyní překonávají její čerstvou čtvrtletní prognózu, ale zároveň jsme byli v uplynulých dnech svědky citelného oslabení české koruny, což byla patrně reakce trhu na indikace, že se prezident Zeman chystá volbou nového guvernéra chystá otočit kormidlem směrem k více holubičímu postupu. Takový obrat by byl pro centrální banku mírně řečeno komunikačním oříškem, jelikož zmírnění jejího přístupu uprostřed takto rozbouřených inflačních časů by bylo nejen obtížně pochopitelné pro veřejnost, ale zároveň by patrně vedlo i k dalšímu oslabení koruny a tím pádem zesílení dovážené inflace.
Foto: Pixabay
Zdroj: CYRRUS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
