Církve inkasovaly loni od státu přes pět miliard korun

K této částce lze připočíst další zhruba dvoumiliardovou finanční náhradu za majetek, který nelze vydat podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Nejvíce peněz šlo z rozpočtu Ministerstva kultury, které kromě náhrad platí činnost registrovaných církví.
Církve a náboženské společnosti obdržely v roce 2016 ze státního rozpočtu 3,49 miliardy korun. Ve srovnání s předminulým rokem výdaje klesly o 1,9 procenta (o 67,3 milionu korun). V souvislosti s restitucemi klesá zejména státní příspěvek na činnost církví, který v minulém roce dosáhl na 1,37 miliardy. Příspěvek se bude v rámci odluky církví od státu postupně snižovat až na nulu do roku 2030.
Z údajů státního závěrečného účtu vyplývá, že z rozpočtu Ministerstva kultury šlo v minulém roce církvím 1,37 miliardy korun, 1,44 miliardy dále vydalo Ministerstvo školství na církevní školství a volnočasové aktivity.
Ministerstvo kultury vedle peněz na platy duchovních církvím poslalo dalších 251 milionů korun jako dotace především na péči o památky a podporu živého umění. Ministerstvo školství církvím poskytlo 1,44 miliardy korun, peníze byly určeny zejména pro školy a školská zařízení, jejichž zřizovateli jsou církve. Na vzdělávání včetně zájmového studia šlo 1,27 miliardy a na využití volného času dětí a mládeže 91 milion korun – k těmto aktivitám patří třeba salesiánská střediska mládeže. V roce 2016 působilo v Česku 139 církevních školních zařízení, kterým stát na provozní náklady poskytl 1,37 miliardy korun, téměř o 71,8 milionu více než v roce 2015.
Ministerstvo práce církvím v minulém roce dodalo 253,5 milionu korun. Z toho 72,7 milionu šlo na služby sociální péče, téměř 30,4 milionu byl státní příspěvek na pěstounskou péči. Ministerstvo zahraničí církvím věnovalo 88,8 milionu korun a Ministerstvo zemědělství 42,2 milionu. Zhruba deset milionů poskytly resorty zdravotnictví, vnitra a Ministerstvo pro místní rozvoj, příspěvky dalších vládních institucí byly v řádech milionů či nižší.
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vešel v platnost v roce 2013. Kromě napravení majetkových křivd se fakticky jedná právě o odluku státu a všech církví, které u nás působí.
Církve využívají finanční náhradu vyplácenou v rámci restitucí především na zabezpečení do budoucnosti. Nejpočetnější z nich, katolická církev, dostává z celkové sumy asi 1,3 miliardy korun. Podle loňské struktury hospodaření, kterou katolická církev zveřejnila vůbec poprvé, investovala v roce 2015 1,2 miliardy korun s cílem budoucího výnosu. Další miliardu vložila do školství, zdravotnictví, sociální oblasti nebo na péči o památky. Církevní investice se soustředí na čtyři oblasti – zemědělství a lesnictví, nemovitosti, finanční investice, pro něž katolická církev zřídila speciální fondy, a investice diecézí do vlastních podnikatelských projektů.