Aktuálně:

Češi dosud nahlásili živelní škody za více než miliardu

17.07.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi dosud nahlásili živelní škody za více než miliardu

Klienti v prvním pololetí tohoto roku nahlásili pojišťovnám desítky tisíc škod způsobených přírodními živly za více než jednu miliardu korun.

Počet se meziročně výrazně nezměnil. Nejvíce škod letos zatím napáchaly vichřice a sníh. Informace vyplývají z ankety agentury ČTK mezi největšími pojišťovnami na českém trhu.
Česká pojišťovna měla v prvním pololetí 2017 klienty hlášeno bezmála 13 tisíc živelních škod v souhrnu za 560 milionů korun. Ve stejném období minulého roku evidovala 15 500 živelních škod za více než miliardu. „První pololetí loňského roku bylo poznamenáno intenzivním bouřkovým počasím, které zejména koncem května a začátkem června zasáhlo v podstatě celou republiku,“ uvedla mluvčí ČP Ivana Buriánková. Nejvíce letos škodily vichřice, jež způsobily 3 600 škod. Následovala tíha sněhu a námrazy (2 400), blesky (1 450) a záplavy (1 400 škod). Co do objemu však nejvyšší škody způsobilo krupobití, a to za více než 100 milionů korun.
„S živly to u našich klientů bylo během prvních šesti měsíců letošního a loňského roku jako na houpačce. Zatímco loni jsme po krupobití platili škody ve dvou tisících případech, letos jich bylo jen pět set. Loni, kdy pořádná zima nebyla, jsme měli jen 68 škod kvůli mrazu. Letos rtuť teploměru klesala hluboko pod nulu častěji a tomu odpovídá i růst těchto škod na 264. Zatímco tíha sněhu se v prvním pololetí 2016 projevila jako příčina u 76 událostí, letos jsme jich vypláceli už 487,“ uvedl mluvčí Allianz Václav Bálek. Letošní rok je bohatší na vichřice, kvůli kterým pojišťovna hradila škody devíti stovkám klientů. V minulém roce jich přitom zaznamenala o polovinu méně.
Pojišťovna Kooperativa letos v prvním pololetí evidovala více než 10 600 pojistných událostí způsobených přírodními kalamitami. Celkové škody dosáhly 421 milionů korun. Ve stejném období minulého roku jí bylo hlášeno 8 880 škod za 402 milionů korun. „Do živlů řadíme i požáry, které každoročně generují téměř polovinu z celkové výše škod. Dalšími živly, které působí největší škody, jsou vichřice a krupobití. Vichřice letos způsobily klientům 2 807 škod za 53 milionů Kč a krupobití pak 815 škod za 46 milionů,“ informoval mluvčí pojišťovny Milan Káňa.
Pojišťovna Generali během prvního pololetí roku 2016 evidovala 3 193 škod za celkem 280 milionů korun, v letošní polovině roku 2 396 škod za 170 milionů korun. „Zatímco v roce 2016 suverénně nejvíce škodilo krupobití, následované údery blesků a vichřicí, letos jsme zatím řešili nejvíce škod způsobených vichřicí, tíhou sněhu a krupobitím. Projevila se tak tužší zima, která loni nebyla tak intenzivní co do sněhových srážek,“ sdělil mluvčí pojišťovny Jan Marek.
Česká podnikatelská pojišťovna za prvních šest měsíců tohoto roku zaznamenala 1 250 pojistných událostí způsobených přírodními živly v úhrnu za 28 milionů korun. Meziročně tak stoupl počet hlášených škod zapříčiněných přírodními živly téměř o polovinu. „Nejvíce škod máme za první půlrok ze sněhových kalamit a vichřice, kde jejich objem převýšil 18 milionů korun a je ve srovnání s loňským rokem více než dvojnásobný. Proti prvnímu pololetí 2016 výrazně ubylo hlášených škod způsobených povodněmi a krupobitím,“ uvedla mluvčí ČPP Renata Čapková.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.