Covid nám ukázal, že obranné složky nás nechrání pouze před vnějšími hrozbami, ale jsou páteřní silou i v dobách krizových. Armáda značně pomáhala přetíženému zdravotnictví provozem call center, dvacet pět mobilních odběrových týmů, nasazením pomocného personálu do nemocnic a očkovacích center.
Nejen vlivem dění na východě Evropy investice do obranného průmyslu členských státu NATO rostou a směřují k minimální doporučené hranici 2 % HDP. Snaha vlády ČR dosáhnout zmíněné hranice do roku 2025 bude mít (má) zásadní vliv na její rozhodování v této oblasti. V dohledné době čeká resort obrany pár významných nákupů, na které bude zaměřena velká část pozornosti občanů a domácích firem. Jedná se především o zrušený nákup bojových vozidel pěchoty (BVP), nákup nových tanků a podzvukových letadel.
Zvyšování investic na obranu kyberprostoru je zcela jistě pozitivní zprávou. Význam kybernetické bezpečnosti stále roste a resort obrany by měl být příkladem pro soukromou sféru. Obrana by se měla zaměřit také na vzdělávání a zvyšování povědomí o kyberbezpečnosti veškerého personálu.
Moderní, akceschopná a stabilní armáda
Hlavním cílem vládního programu je navýšení výdajů na obranu do úrovně 2 % HDP, dle dohody s aliančními partnery z NATO. Ministerstvo obrany tak čekají v dohledné budoucnosti velké nákupy. Vláda na obranu pro rok 2022 vyčlenila zhruba 88 mld. Kč, což je o trochu méně, než plánovala vláda předchozí. Největší nákupy se budou týkat 7. mechanizované brigády. Konkrétně se jedná o náhradu dosluhujících BVP-1, BVP-2 a tanků T-72M4CZ.
Zrušením tendru na BVP se tak resortu obrany „uvolnilo“ zhruba 50 mld. Kč, ve skutečnosti se ale spíš jedná o odložení platby do příštích let, jelikož se bez nových obrněnců neobejdeme (pozn. Bílá kniha o obraně ČR stanovila konec životního cyklu BVP již na rok 2020).
Nákup nové techniky značně znesnadňuje zdlouhavý a komplikovaný akviziční proces. Avizované zjednodušení a zefektivnění procesu akvizic a výběrových řízení je vítaným bodem agendy vlády Petra Fialy. Výběrová řízení by měla být více „otevřená“ a tím poskytnout větší prostor pro konkurenční nabídky uchazečů. Konkurenční boje více uchazečů by pak měl znamenat nižší cenu finálního řešení pro uživatele. Mezi nejčastější příčinu zamezení účast většího počtu uchazečů jsou přísné kvalifikační podmínky, které často splňuje jen hrstka společností. Podmínky pro účast bývají často založeny na počtu realizovaných zakázek podobného rázu a vlastnictvím speciálních certifikátů. Problémem je, že vydání zmíněných certifikátů je podmíněno realizací projektu. Bohužel současná podoba akvizičního procesu až často připomíná Hlavu 22.
Kladně hodnotíme i snahu více zapojit nasazování naší armády do ozbrojených a humanitárních zahraničních misí. Hlavní pozornost se bude v následujících dnech upírat především k východní hranici Severoatlantické aliance. Neměli bychom ale opomínat význam airpolicingu na severních hranicích NATO a boje s terorismem na jižních.
Investice do autonomních pozemních vozidel (UGV) a dronů (UAV) je krok dobrým směrem. Jedná se o současný trend ve zbrojním průmyslu a v Čechách je několik vybraných technologických firem, které disponují potřebným know-how a schopnostmi v oblasti robotiky a AI. Je taj žádoucí, aby obrana co více podporovala lokální řešení.
Připravený stát
Koronavirová krize jen potvrdila, že tvorba jednotného krizového komunikačního systému, který bude navíc ochráněn před hrozbami fyzickými i kybernetickými je nezbytnou nutností každého státu. Opakování situace z prosince 2019 a března 2020, kdy hackeři vyřadili z provozu nemocnice, by při podobné krizi mohlo mít katastrofické následky. Velkým otazníkem zůstává zprovoznění a zabezpečení páteřní 5G infrastruktury, která se jeví jako optimální nástroj pro kritickou infrastrukturu. Současná datová infrastruktura začíná být zastaralá a její kapacita nedostačující.
Společnosti podnikající v obranném průmyslu se v oblasti zahraničního obchodu musí většinou spoléhat sami na sebe. Nejvíce nápomocné jsou zahraniční zastupitelské úřady (velvyslanci a obchodní radové). Pomyslnou pomocnou ruku také nabízí AOBP (Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu) a společnost Czech Trade. Pokud se současné vládě podaří finalizovat a prosadit funkční rámec G-2-G, obchod vláda-vláda, otevře tak několik dveří českým exportérům, které byly doposud zavřené.
Připravení občané
Počet vojáků z povolání a osob v aktivní záloze od roku 2015 stabilně roste a v tomto trendu je potřeba pokračovat i do budoucna, jelikož vláda nepočítá s povinnou vojenskou službou.
Zachování práva legálně držet zbraň zde je vítanou změnou oproti legislativním omezením, která plánovala vláda minulá.
Pozn. Programové prohlášení vlády bylo podepsáno před eskalací konfliktu na Ukrajině, a proto jej záměrně nehodnotí prizmatem aktuálního dění.
ONDŘEJ VANÁČ, je Project & Business Development Manager v LPP, podnikající v obranném průmyslu
Foto: Pixabay
Zdroj: Ondřej Vanáč
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
