Aktuálně:

ÚOOÚ kritizuje novelu pandemického zákona

03.02.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ÚOOÚ kritizuje novelu pandemického zákona

Podrobení se izolaci nebo karanténnímu opatření ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku, uzákonění služby mobilní aplikace a call center pro účely epidemiologického šetření a neomezená platnost.

To jsou námitky Úřadu pro ochranu osobních údajů, které uplatnil v připomínkovém řízení k návrhu novely pandemického zákona, ale vláda je neakceptovala. Předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký proto oslovil předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou.
„Přestože k návrhu Úřad řádně uplatnil v rámci připomínkového řízení připomínky, a vyjádřil se k návrhu vypořádání připomínek předložených Ministerstvem zdravotnictví, a ačkoliv nadále u zásadních připomínek přetrvával rozpor, byl dne 19. ledna 2022 návrh novely pandemického zákona projednán na vládě a následně předložen Poslanecké sněmovně,“ konstatuje úvodem předseda ÚOOÚ. „Dovolím si tedy sdělit, že Úřad má za to, že je nezbytné napravit některé podstatné vady pandemického zákona z hlediska ochrany osobních údajů, přičemž se s ohledem na jeho působnost nevyjadřuje k jiným problematickým aspektům zákona.“
K časové působnosti návrhu novely pandemického zákona je podle Kauckého třeba uvést, že Úřad již v meziresortním připomínkovém řízení označil jako zásadní připomínku mimo jiné i to, že v důvodové zprávě absentovalo vysvětlení prodloužení platnosti z 28. února 2022 na 31. srpna 2023, ačkoliv to bylo podle předkládací zprávy podstatou návrhu. Ve verzi předložené vládou do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dochází  ke zrušení omezené doby platnosti esenciální části pandemického zákona oproti původnímu záměru.  „Uvedené je z hlediska ochrany osobních údajů neakceptovatelné, přijetí původního zákona bylo odůvodňováno mimořádnou situací, přičemž z tohoto důvodu byla platnost zákona časově ohraničena. Pokud v nynějším návrhu není platnost zákona omezena, a tudíž by se z něj mělo stát trvalé pravidlo, o to více vystupuje do popředí jeho níže uvedený rozpor se zásadami ochrany osobních údajů stanovených evropským nařízením.“  Úřad z tohoto důvodu vítá a podporuje usnesení Výboru pro zdravotnictví, ve kterém je doporučeno, aby ustanovení § 1 až 8a pozbyly platnosti uplynutím dne 30. listopadu 2022.
Jak dále Kaucký uvádí, pandemický zákon podstatným způsobem zasahuje do soukromí, přičemž za velmi podstatný zásah je nutné považovat uzákonění služby mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření a call center. Záruky ochrany osobních údajů jsou zde ve světle nálezů Ústavního soudu  či Nejvyššího správního soudu regulovány nedostatečně.  Podle odstavce 3 smí krajská hygienická stanice delegovat veřejnou moc na soukromoprávní osoby. „ Nejsou však stanovena jasná pravidla pro zpracování údajů, které budou mít vždy charakter zvláštní kategorie osobních údajů (dříve citlivých údajů). Umožňuje se tedy zásah do základních práv na základě veřejnoprávní smlouvy, přičemž taková delegace nemá stanovena pevná pravidla. Výše uvedené ustanovení zákona za takové meze považovat nelze, protože stanoví jen dosti široce vymezený účel předání osobních údajů. Nestanoví však, jaké druhy osobních údajů budou předány, na jak dlouho a záruky zpracování osobních údajů.“
Obdobnou připomínku, pokračuje dopis, lze vznést k návrhu § 8a, který nebyl předmětem meziresortního připomínkového řízení a do návrhu byl vložen až vládou na základě doporučení Legislativní rady vlády, podle nějž může orgán ochrany veřejného zdraví učinit osobě, která je povinna se izolaci nebo karanténnímu opatření podrobit, ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku. Oznámením může pověřit vhodnou osobu. „Návrh zřejmě podle důvodové zprávy neznamená delegaci veřejné správy na právnické a fyzické osoby jako na nepřímé vykonavatele veřejné správy, nicméně i v tomto případě je zapotřebí nastavit jasná pravidla pro zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (údajů o zdravotním stavu), tedy vyjasnění, kdo je správce, zpracovatel, jaké druhy osobních údajů budou předány, na jak dlouho a záruky zpracování osobních údajů. Posouzení je důležitým nástrojem zajištění odpovědnosti, protože pomáhá správcům nejen plnit příslušné povinnosti nařízení EU, ale také doložit, že byla přijata příslušná opatření s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. Po provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů pak následuje odborná předchozí konzultace s Úřadem,“ uzavírá Kaucký.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.