Evropská Unie sice není lídrem v oblasti digitálních technologií, ale snaží se stanovovat globální standardy, které by následně měly určovat praxi na celém světě. V roce 2022 má Unie mnoho plánů na regulaci technologických firem.
Regulace digitálních platforem, tzv. gatekeepers, se dostává do závěrečné fáze. Pokračují také intenzivní politické diskuze o pravidlech pro umělou inteligenci. Pro tzv. gig ekonomiku, tedy ekonomiku dočasných flexibilních smluvních dodávek, jako je například Uber nebo Wolt, má být připravena zcela nová legislativa.
Regulace velkých platforem by měla v Unii probíhat prostřednictvím dvojice zákonů, konkrétně Aktu o digitálních trzích (DMA) a Aktu o digitálních službách (DSA). Oba tyto komplexní právní předpisy, které mění trh, byly v uplynulem roce projednány v Radě Evropské unie i v Evropském parlamentu. V listopadu loňského roku přijaly členské státy sdružené v Radě EU společný postoj k DMA i DSA. Evropský parlament se v prosinci dohodl na postoji k vyjednávání a hlasovat bude v lednu 2022. Například DSA by mohla vést například k zákazu personalizované reklamy a vytváření právní nejistoty zaváděním duplicitních ustanovení.
Žhavým tématem bude i Umělá Inteligence (AI Act)
Návrh legislativy předložila Evropská komise v dubnu 2021, ale pokrok ve schvalování je zatím jenom minimální. Cílem pravidel je rozdělit technologie umělé inteligence do několika kategorií podle míry rizika, které s sebou jejich používání nese. Pro současné francouzské předsednictví Rady EU však není umělá inteligence prioritou. Schvalování se tak pravděpodobně protáhne až do druhé poloviny roku 2022, a může se tak stát jedním z témat českého předsednictví Rady EU. Nejprve se však zúčastněné strany musí shodnout na definici umělé inteligence. Příliš široká definice by mohla zablokovat a prodražit vývoj umělé inteligence na evropském kontinentu, co by bylo špatnou zprávou i vzhledem na nedávné úspěchy českých AI start-upů.
Gig ekonomika se dostala do hledáčku Evropské Komise také
V prosinci 2021 představila Evropská komise také dlouho očekávaný návrh směrnice, která by měla zlepšit pracovní podmínky pracovníků platforem v zakázkové ekonomice. Návrh by zavedl harmonizovaná pravidla pro odvětví, které se potýká s protichůdnými soudními rozhodnutími v soudních sporech napříč celým blokem. Text bude mít v Evropském parlamentu pravděpodobně silnou podporu, neboť poslanci přijali podobné usnesení již v září 2021.
Je však nutno dodat, že model samostatně výdělečně činného dodavatele umožňuje kurýrům plně využívat výhod jako například svoboda a flexibilita, které platformová ekonomika umožňuje. Kurýři se mohou do aplikace přihlásit, kdykoli chtějí, a mohou si svobodně vybrat, které doručovací úkoly přijmou. Otázkou zůstává, jestli je možné tuto svobodu a flexibilitu zachovat v případě překvalifikování kurýrů na běžné zaměstnance.
Náklady každé nové regulace, dobré či špatné, nakonec ponese koncový spotřebitel. Toto by měli mít na paměti jednak tvůrcové veřejné politiky a taktéž i občané, kteří po nových regulacích volají.
PAVOL FUKATSCH: Autor je nezávislý politický konzultant a absolvent IPS FSV UK.
Foto: Pixabay
Zdroj: Pavol Fukatsch
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
