Aktuálně:

Spotřeba se vrátila v posledním kvartále 2021 na předkovidová čísla

14.01.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Spotřeba se vrátila v posledním kvartále 2021 na předkovidová čísla

Spotřeba elektřiny v sobě kumuluje vliv počasí a vnějších vlivů, jako je například pandemie COVID-19. Ve čtvrtém kvartále 2021 byla celková spotřeba vyšší o 0,7 procenta než poslední kvartál 2020.

„Pro sledování změn v ekonomice je nutné očistit spotřebu o vliv počasí a také ji generovat pouze pro pracovní dny v čase 8-18 hodin“ konstatuje datový analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl. Po očištění od vlivů počasí je spotřeba za Q4/2021 stále vyšší o 0,5 % než v roce 2020 a o 0,3 % než v roce 2019. Lze tak konstatovat, že se ekonomika na konci roku vracela na předkovidová čísla.  V porovnání s třetím kvartálem roku 2021 pak vzrostla spotřeba o 0,7 %.
Celková spotřeba za celý rok 2021 byla vyšší o 4 % oproti předchozímu roku, ale jen o 0,8 % proti období 2015-2019. Po očištění o vliv počasí je meziroční růst nakonec jen o 1,2 %, vyšší, což je dáno nižší průměrnou teplotou vzduchu, a tedy i delší topnou sezónou.
Mezikvartální a meziroční kvartální změny očištěné spotřeby o vliv počasí

Zdroj: Amper Meteo

Meziroční týdenní změny spotřeby elektřiny očištěny různými metodami o vliv počasí k 27.12.2021

Zdroj: Amper Meteo

Výroba FVE byla meziročně ve čtvrtém kvartále výrazně vyšší. V říjnu 2021 byla dokonce výroba dvojnásobná oproti situaci v roce 2020. To ve výsledku znamenalo, že celkově byla výroba z FVE v posledním kvartále meziročně vyšší o 53 %. Celkově v roce 2021 se vyrobilo nakonec prakticky totožné množství energie z fotovoltaických elektráren jako v roce 2020. Celkově tak FVE za rok 2021 vyrobily 2164 GWh elektrické energie.
Uplynulý rok nebyl natolik větrný, jako rok 2020 a vyrobilo se o 11,6 % méně energie z větru. Podobná situace byla i v závěru roku, kdy se ve čtvrtém kvartále meziročně vyrobilo méně o 4,8 % větrné energie.
Naopak stále velmi dobře si vede výroba z vodních elektráren, která se po suchém období 2015-2020 (duben) stabilizuje a má v posledních měsících relativně vyrovnanou výrobu. Meziročně sice v posledním kvartále roku 2021 výroba o 25 % klesla, což je dáno zcela odlišným charakter srážkových poměrů uplynulého podzimu v porovnání s tím v roce přechozím. V roce 2020 byly dokonce zaznamenány povodně během října, naopak podzim 2021 měl srážek podstatně méně, než je obvyklé. I přesto se v roce 2021 vyrobilo z vodních elektráren o 15 % více než v roce 2020.
Hlavně díky výrobě z VE byla výroba v roce 2021 z kombinace FVE+VTE+VE o 4,3 % vyšší než v roce předešlém. Výroba z těchto zdrojů pokryla 6,6 % spotřeby elektřiny v České republice, což představuje 4,8 TWh.
Kumulativní výroba z fotovoltaických, větrných, vodních elektráren a spotřeba elektřiny (neočištěná o vliv počasí) v porovnání s průměrem 2015-2019 a také jen rokem 2020 (spodní levý graf je porovnání s rokem 2020).

Zdroj: Amper Meteo

Foto: Pixabay
Zdroj: WSCzech


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.