Aktuálně:

Omezení nároku na náhradu škody o vyplacenou návratnou finanční výpomoc je protiústavní 

07.01.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Omezení nároku na náhradu škody o vyplacenou návratnou finanční výpomoc je protiústavní 

Stávající pandemický zákon sice v § 9 odst. 1 zakotvuje právo právnických i fyzických osob na náhradu škody, která byla způsobena mimořádnými opatřeními ke zvládání epidemie COVID-19, ale současně obsahuje v následujících odstavcích limitující podmínky, a to: hradí se jen skutečná škoda, nikoli ušlý zisk, poškozený musí prokázat, že škodě nebylo možné předejít nebo zabránit a náhrada se snižuje o vyplacenou výši dotace, návratných finančních výpomocí a jiných podpor poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie.


„Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 20/21 řešil ústavnost těchto limitů a dospěl k závěru, že protiústavní je toliko omezení nároku na náhradu škody o vyplacenou návratnou finanční výpomoc. Důvodem je skutečnost, že se tato „návratná“ finanční výpomoc nezvyšuje trvale majetek svého příjemce, protože ten ji musí vrátit, a proto neplní kompenzační funkci, jako např. dotace (nevratná). Návratnou finanční výpomoc mohou svým subjektům poskytovat z územních rozpočtů prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy,“ vysvětluje místopředsedkyně ČAK Monika Novotná.
Jak dále uvádí, Ústavní soud dospěl k obecnému závěru, že snížení náhrady škody o veřejné podpory poskytnuté státem nelze považovat za svévoli či dokonce libovůli zákonodárce, neboť celek dosud existujících programů veřejné podpory má zjevně za účel i paušalizovanou náhradu škody způsobené mimořádnými opatřeními. Snížení náhrady škod o tyto poskytnuté podpory tak sleduje racionální cíl spočívající v zamezení zdvojení náhrady za stejnou škodu, pro které neexistuje legitimní důvod, a naopak jeho připuštění by poškozené bezdůvodně majetkově zvýhodňovalo. Přitom poškozenému zůstává zachováno právo na náhradu škody, která není pokryta kompenzací z veřejné podpory. U návratné finanční výpomoci z hlediska svého účelu neplní funkci reparační ani kompenzační, ale toliko funkci překlenovací. Účel náhrady škody tak ani in abstracto, natož in concreto nemůže naplnit. Škoda způsobená dle § 9 odst. 1 písm. a) či b) pandemického zákona tak v částce, v níž se její náhrada snižuje o poskytnutou návratnou finanční výpomoc, zůstává nenahrazena. „Takový závěr je však v rozporu s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny. Zajímavé jsou i stanoviska soudců v disentu, a to Kateřiny Šimáčkové (ta ustanovení § 9 odst. 4 pandemického zákona ve stávajícím znění nepovažuje za protiústavní) a Josefa Fialy, pro něhož by bylo postačující přidat příponu „ne“, tedy tak, že by se náhrada škody snižovala ex lege o vyplacené nenávratné finanční výpomoci,“ doplňuje Novotná.
Podnikatelské odbory kritizovaly znění Pandemického zákon, a to především tu jeho část, kterou politici zbavili podnikatele možnosti náhrady škody, říká jejich šéf, Radomil Bábek s tím, že proticovidová opatření vlády byla totiž vyhlašována ze dne na den, a téměř vždy bez ohledu na potíže a ztráty, které přivodí malým podnikatelům a živnostníkům. „Bylo pro Babišovu vládu typické, že se předem, pomocí znění Pandemického zákona, zbavovala odpovědnosti za ztráty, které podnikatelům a živnostníkům způsobila a nehodlala jakékoli ztráty nahrazovat.
Ústavní soud nyní zrušil část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor.“
Podnikatelské odbory dlouhodobě vyzývají podnikatele a živnostníky, konstatuje dále Bábek, aby evidovali škodu, ztráty způsobené vládním opatřeními. Škoda musí být prokazatelná a podnikatel musí prokázat, že jí nebylo možné zabránit. Následně pak musí podnikatelé a živnostníci podávat žádosti o kompenzace ztrát a případně i žaloby na stát, pokud nebude ochoten plnit své povinnosti. Podnikatelské odbory vytvořily pro malé podnikatele a živnostníky manuál, kuchařku, která je celou problematikou provede.
„Dle mně dostupných informaci zrušil ÚS tu část PZ, která umožnovala snížit náhradu podnikatelům o výši „návratných finančních výpomocí“. Domnívám se, že i toto dílčí uznání je pro podnikatele příznivou zprávou. Nicméně PZ má platnost do konce února a záleží na nové vládě, jak s ním naloží, což ovlivní samozřejmě i další případné projednání v Senátu,“ domýšlí možné legislativní důsledky nálezu místopředseda hospodářského výboru Senátu Lumír Aschenbrenner.
Z plenárního nálezu vyplývá, že co do omezení dle pandemického zákona se nejedná o nucené omezení vlastnického práva ani důsledek nezákonnosti na straně orgánu veřejné moci,“ vysvětluje předseda Rady Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.
Jedná se toliko o snesitelné omezení vlastnického práva (újma způsobená zákonným postupem), které se odčiňuje pouze v rozsahu, v jakém stanoví zákon.
Dle názoru Ústavního soudu všeobecná odpovědnost státu za mimořádnou událost nemůže nikdy existovat. Proto je třeba distribuovat ekonomická břemena, která z této mimořádné situace vznikla, a to směrem k jednotlivcům.
Co se náhrad týče, tak je zásadně věcí zákonodárce, jakým způsobem a zejména jak velkoryse takové právo na kompenzaci upraví. Zavedení režimu náhrady skutečné škody dle § 9 pandemického zákona je nutno v obecné rovině považovat za dostačující. Z ničeho nelze dovodit právo jednotlivce na ušlý zisk. „Jediná výtka Ústavního soudu směřovala směrem k návratné finanční pomoci. Tato z hlediska svého účelu neplní funkci reparační ani kompenzační, ale toliko funkci překlenovací. Jeví se jako neústavní proto o tuto snižovat případnou náhradu škody. Ačkoliv jsem sám byl na počátku zastánce plného odškodňování, tak odůvodnění Ústavního soudu mě zcela přesvědčilo o ústavnosti postupu, který odškodňuje toliko skutečnou škodu. V tomto ohledu proto hodnotím nález Ústavního soudu jako velmi přesvědčivý.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.