Aktuálně:

Automobilový průmysl brzdí nedostatek čipů. Zákazníci si připlatí nejen za nová auta, ale i za služby v servisech

05.01.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Automobilový průmysl brzdí nedostatek čipů. Zákazníci si připlatí nejen za nová auta, ale i za služby v servisech

Složitým obdobím, které podle všeho ještě nemusí být zdaleka u konce, prochází v současnosti odvětví automobilového průmyslu. Nedostatek polovodičů na trhu a další problémy spojené s koronavirovou pandemií přinutily mnohé automobilky snížit nebo dokonce přerušit svůj provoz.

Výroba vozidel tak zaznamenala nejen v Česku, ale i ve světě, rekordní propad. I z tohoto důvodu si musí nyní zákazníci za nové vozy výrazně připlatit. Zároveň rostou i náklady na údržbu aut.
Čipová krize
V listopadu letošního roku přesáhl objem vyrobených automobilů v České republice milionovou hranici. Oproti předchozím letům se tak ovšem stalo o dva měsíce později. Snížení produkce vozů není pouze tuzemskou, nýbrž globální záležitostí. „Uplynulé období bylo pro automobilový průmysl velmi složité. V důsledku pandemie covidu-19 došlo v globálně úzce propojeném odvětví k výraznému narušení dodavatelských a logistických řetězců. Kromě nedostatku vstupních surovin a materiálů byla největším problémem globální krize na trhu s polovodiči,“ vysvětluje Vojtěch Severýn, manažer komunikace Sdružení automobilového průmyslu.
Právě polovodičové čipy jsou přitom pro fungování moderních automobilů nepostradatelné. V dnešním průměrném voze jich nalezneme asi 1 500, v těch nejvyspělejších až dvojnásobek. Velká část příčin jejich nedostatku na trhu je přímo spojena s koronavirovou krizí. „V době pandemie došlo k výraznému nárůstu poptávky po elektronice, pro kterou jsou čipy rovněž nezbytné. Některé továrny také přešly na výrobu nové generace čipů, se kterými automobilky nechtějí pracovat. Svou roli sehrála i přírodní neštěstí, jako například požár v továrně Intelu, což je jeden z nejvýznamnějších producentů. Nemůžeme opominout ani prudké zdražení lodní dopravy po zablokování Suezského průplavu,“ popisuje Marek Zukal, jednatel společnosti Quick Stop Car.
Zlepšení v příštím roce?
Kvůli nedostatku čipů musela řada automobilek a jejich dodavatelů omezit či přímo přerušit výrobu. Podle předpokladů se v letošním roce celosvětově vyrobí asi o pět milionů aut méně, oproti původnímu plánu. „Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebude v České republice v letošním roce vyrobeno až 300 tisíc vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem. To odpovídá celkovým ztrátám tržeb na straně automobilek i dodavatelů v objemu zhruba 260 miliard korun,“ nastiňuje Severýn situaci v tuzemsku.
Většina prognóz zároveň nenabízí automobilovému průmyslu příliš optimistické vyhlídky pro příští měsíce. V následujícím roce zřejmě výraznější zlepšení na trhu s polovodiči očekávat nelze. To by mohlo přijít až v roce 2023.
Roste cena aut, zdražují i servisy
Utlumená výroba, zvyšující se ceny energií a dopravy, rostoucí inflace – to vše se výrazně promítá do koncové ceny vozidel. Ta podle Českého statistického úřadu letos v listopadu meziročně vzrostla o 7,4 procent. Velká část zákazníků si zároveň na auto musí počkat až dvojnásobně dlouhou dobu, než bylo obvyklé. Vedle nových vozů zdražují i ojetiny, kterých začíná být na trhu rovněž nedostatek.
Motoristé proto budou muset sáhnout hlouběji do kapsy nejen při koupi nového vozu, ale i při jeho údržbě. Servisy letos, podle výzkumu společnosti Cebia, zdražily svoje služby o devět procent. „Zároveň mají rekordní množství práce a bude jí ještě více. Pokud bude dva až tři roky váznout výroba aut, lidem nezbyde nic jiného, než své současné vozy za cenu oprav držet při životě. Majitelé starších automobilů většinou spoléhají na menší garážové opravny. Vlastníci novějších modelů jsou však odkázáni na dražší autorizované servisy,“ uzavírá Zukal, jehož společnost Quick Stop Car plánuje začátkem roku 2022 vstoupit na trh a do roku 2024 v Česku vybudovat 400 autoservisů. Ty by měly nabídnout nižší ceny, nežli je tomu v autorizovaných servisech. Zároveň budou disponovat odborně proškoleným personálem a potřebnou moderní technikou.
Foto: Pixabay
Zdroj: LESENSKY.CZ


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.