Aktuálně:

Komentář k rozhodnutí bankovní rady ČNB, která zvýšila repo sazbu na nejvyšší úroveň za více než třináct let

25.12.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář k rozhodnutí bankovní rady ČNB, která zvýšila repo sazbu na nejvyšší úroveň za více než třináct let

Bankovní rada ČNB na posledním zasedání v letošním roce zvýšila svou repo sazbu o plný jeden procentní bod, na úroveň 3,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od počátku srpna 2008.

Z pohledu finančního trhu jde o mírně vyšší než předpokládané navýšení úroků, neboť představitelé ČNB včetně guvernéra Rusnoka avizovali před prosincovým zasedáním jako velmi pravděpodobný krok zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu.
Zvýšení hlavní úrokové sazby je opět poměrně výrazné a tento krok potvrzuje, že bankovní rada stále vnímá potřebu reagovat na inflační rizika s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání v tuzemské ekonomice. Představitelé ČNB ve svých nedávných výrocích naznačovali, že repo sazba by mohla dosáhnout vrcholu v oblasti 4 %, zřejmě již v prvním čtvrtletí 2022, a trhy nyní budou vyčkávat, zda dnešní tisková konference ČNB tento scénář podpoří anebo zda bude potřeba zvyšovat úroky ještě výrazněji.
Zvýšení repo sazby ČNB o plný jeden procentní bod na úroveň 3,75 % je mírně nad očekáváním finančního trhu, jenž v návaznosti na nedávné komentáře několika členů bankovní rady očekával zvýšení na úroveň 3,50 %. Jde jen o nepatrně méně výrazné zvýšení než v listopadu, kdy šla repo sazba nahoru o jeden a čtvrt procentního bodu a i prosincové zvýšení úroků tedy představuje výrazný krok. Většina bankovní rady zjevně cítila potřebu razantně reagovat na růst inflačních rizik v české ekonomice, zároveň ale lze předpokládat, že se repo sazba ČNB blíží svému vrcholu, jenž by se mohl nacházet v oblasti čtyř procent.
Cestou růstu úrokových sazeb se vydalo již několik centrálních bank v regionu střední a jihovýchodní Evropy: vedle ČNB a maďarské centrální banky, jež zvýšily své sazby v červnu jako první v EU (maďarská MNB tento první krok učinila jeden den před českou centrální bankou), úrokové sazby zvyšují také centrální banky v Polsku a Rumunsku. ČNB odhaduje teoreticky rovnovážnou úroveň repo sazby pro českou ekonomiku v rozmezí 2,50 % až 3,00 %, aktuální úroveň úroků ČNB je tak již nad tímto pomyslným neutrálem. Čtvrtletní prognóza ČNB, zveřejněná počátkem listopadu, předpokládala, že repo sazba dosáhne svého vrcholu v prvním čtvrtletí 2022 na úrovni 3,25 % či 3,50 %. Data z české ekonomiky ovšem signalizují, že růst cenových tlaků je výraznější, než se původně předpokládalo, což si vyžádalo prudší reakci na straně zvyšování úrokových sazeb. Pro potřebu rychlejšího zvýšení úroků hovoří také fakt, že koruna v uplynulých týdnech posilovala pomaleji, než ČNB předpokládala a měnové podmínky v ekonomice se prostřednictvím vývoje kurzu koruny zpřísňují pozvolněji, než s čím počítala listopadová prognóza centrální banky.
Pozornost finančních trhů se bude soustředit na dnešní odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, zejména na komentáře k výhledu inflace a dalšího vývoje úrokových sazeb.
Komentáře ČNB z posledních týdnů naznačovaly, že repo sazba může dosáhnout vrcholu v oblasti 4 % zřejmě již v průběhu prvního čtvrtletí 2022. Dnešní rozhodnutí bankovní rady ale naznačuje, že repo sazba může nalézt svůj vrchol mírně nad čtyřmi procenty.
Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat a pokud česká koruna dále posílí vůči euru, tak by se ve druhé polovině roku 2022 úrokové sazby ČNB mohly vydat k mírnému poklesu.
Po dosažení úrovně 3,75 % byla repo sazba ČNB od letošního června zvýšena již celkem o tři a půl procentního bodu a lze tak předpokládat, že větší část cesty směrem nahoru mají úroky české centrální banky v tomto cyklu zpřísňování měnové politiky již za sebou.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.