e-news.cz - kurzy
Reklama

Jak je to se sdělováním informace o očkování

17.12.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jak je to se sdělováním informace o očkování

Ode dne, kdy Generální sekretář Ústavního soudu odeslal žadatelce rozhodnutí o odmítnutí její žádosti o sdělení, kolik soudců Ústavního soudu a asistentů těchto soudců je očkováno proti nemoci covid-19, již uplynula řada dní. Kupodivu ohledně toho, co z daného rozhodnutí vyplývá, dosud neexistuje shoda.
Žadatelka žádost podávala podle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a výše uvedené rozhodnutí zveřejnila na svých webových stránkách stavbeznouze.cz.
Rozhodnutí Generálního sekretáře Ústavního soudu
V rozhodnutí Generálního sekretáře Ústavního soudu z 18.11.2021 č. j.: SPR. ÚS 1003/21-3 INF se uvádělo: „Informace o očkování fyzické osoby proti nemoci covid-19 je považována za údaj o zdravotním stavu, neboť vypovídá o tom, že osobě byla poskytnuta určitá zdravotní služba poskytovatelem zdravotních služeb (že jí byla aplikována vakcína). Tato informace je svou povahou vysoce důvěrná a je specificky chráněna. Očkování proti onemocnění způsobenému virem covid-19 je dobrovolné. Stejně jako u jiných zdravotních úkonů je pak na každé fyzické osobě, zda zdravotní úkon podstoupí a komu o této skutečnosti sdělí informace.“ A dále se zde uvádělo: „Ústavní soud nezjišťuje a ani nemá právo zjišťovat tyto informace o zdravotním stavu soudců či asistentů soudce, ledaže by bezprostředně souvisely s výkonem práce či plněním povinností, které jsou ukládány zákony. Dobrovolné očkování však nemá vliv na způsobilost k výkonu práce a ani právní předpisy s vakcinací/non-vakcinací soudce či asistenta soudce nespojují žádnou povinnost ve vztahu k působnosti Ústavnímu soudu. Povinný subjekt tak není povinen ani oprávněn pro potřeby poskytování informací zjišťovat a shromažďovat výše uvedené osobní údaje.“
Výše uvedené rozhodnutí přineslo řadu otázek, jako například zda je možné ho chápat tak, že žádná jiná osoba než příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nesmí zjišťovat, jestli jsme očkovaní. Tato otázka rezonovala v modifikované podobě po té, co bylo 20. listopadu nařízeno mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 42085/2021-1/MIN/KAN s účinností od 22.11.2021, které zjednodušeně uložilo zaměstnavatelům povinnost testovat jejich zaměstnance, pokud se na ně nevztahuje některá z výjimek. Mezi výjimkami bylo právě i očkování proti covid-19. Má zaměstnavatel právo požadovat od zaměstnanců informaci o tom, zda jsou očkovaní, tedy údaj, který Ústavní soud označil jako citlivý? Má vůbec někdo právo zjišťovat, zda jsme očkovaní? Máme povinnost tuto informaci někomu sdělovat?
Interpretace rozhodnutí Generálního tajemníka Ústavního soudu na internetu
Na internetu se v souvislosti  s výše uvedeným rozhodnutím vyrojila řada výkladů a výzev.  Podle nich se už nejednalo o rozhodnutí Generálního sekretáře Ústavního soudu, nýbrž přímo o rozhodnutí Ústavního soudu. Některé zprávy byly upraveny tak věrohodně, že by neprávník mohl dojít k závěru, že se skutečně o rozhodnutí Ústavního soudu jednalo. Jeden z kolegů advokátů na svém FB profilu interpretoval výše uvedené rozhodnutí tak, že „podle nejvyšší soudní instituce v této zemi nejsme povinni nikomu sdělovat, zda jsme či nejsme očkováni.“ Dále z toho vyvodil, že: „nikdo není oprávněn poskytnutí této informace po vás vyžadovat“ a doplnil: „Jakákoliv sankce, která vám za to bude udělena (pokuta, neplacená dovolená, výpověď), je tudíž udělena nezákonně a v konečném důsledku musí být nejpozději u Ústavního soudu zrušena!“ Své vyjádření nakonec uzavřel doporučením, aby lidi nikomu nic neukazovali.
Interpretace otázky zpracování informací o očkování proti covid-19 Úřadem pro ochranu osobních údajů
26. listopadu dal k dané problematice stanovisko Úřad pro ochranu osobních údajů. Ve stanovisku upozorňuje, že v případě tohoto rozhodnutí se nejedná o soudní rozhodnutí, které by bylo podle čl. 89 odst. 2 Ústavy závazné pro všechny orgány a osoby, nýbrž o rozhodnutí úřední osobypříslušné v rámci organizační struktury správy Ústavního soudu k rozhodování podle zákona č. 106/1999 Sb. o žádostech o poskytnutí informací. Toto rozhodnutí je srovnatelné s obdobným rozhodnutím jakéhokoli jiného subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb.
Co se týče zjišťování informací o očkování zaměstnanců, podle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů do účinnosti výše uvedeného mimořádného opatření mohli zaměstnavatelé sledovat informace o očkování svých zaměstnanců pouze na základě zákoníku práce, přičemž k otázce, zda k tomu byli či nebyli oprávněni by se mělo vyjádřit Ministerstvo práce a sociálních věcí coby gestor pracovněprávní oblasti. Podle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů se však od účinnosti výše uvedeného opatření situace změnila, protože povinnosti uložené tímto mimořádným opatřením je třeba plnit po celou dobu platnosti tohoto mimořádného opatření, tedy do doby jeho zrušení (ať ministerstvem, nebo soudem). Dále vydal Úřad pro ochranu osobních údajů cenné stanovisko, a to že údaj o očkování je údajem o zdravotním stavu, tedy citlivým údajem podle čl. 9 odst. 1 GDPR – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a náleží mu proto zvláštní ochrana. Toto stanovisko Úřad pro ochranu osobních údajů vydal na základě výkladu bodu 34 společného stanoviska Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a Evropského inspektora osobních údajů č. 4/2021 k tzv. covid pasům.
Interpretace otázky zpracování informací o očkování proti covid-19 Nejvyšším správním soudem
V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Ao 40/2021 vznesla navrhovatelka návrh na vyloučení soudců, kteří se plně podrobili očkování proti covid-19. Na podporu svého návrhu navrhovatelka uvedla, že pokud se člověk očkování podrobil z toho důvodu, že uvěřil argumentům uváděným v očkovací kampani odpůrce, může mít problém podívat se na fakta o očkování, která prezentuje navrhovatelka ve svém návrhu, nestranně a nezávisle. Ohledně otázky nestrannosti se odkázala na judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva týkající se nestrannosti soudce, která využívá tzv. subjektivního a objektivního testu nestrannosti. Nejvyšší správní soud ve svém usnesení sp. zn. Nao 244/2021 – 60 rozhodl, že soudci, kteří měli rozhodovat nadepsanou věc, nejsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, jelikož námitka jejich podjatosti není důvodná. Pokud by měli být očkovaní soudci podjatí, bylo by zcela shodně možno pochybovat i o podjatosti soudců, kteří očkování nepodstoupili. Z pohledu interpretace otázky zpracování informací o očkování proti covid-19 je pro naše účely zásadní postoj Nejvyššího správního soudu vyjádřený v bodě 11 tohoto usnesení: „Nejvyšší správní soud v prvé řadě uvádí, že okolnost, zda konkrétní soudce je či není očkován, mu není známa a nemá ani žádný zákonný podklad k jejímu zjištění.“ Nutno podotknout, že toto usnesení bylo vydáno 24. listopadu 2021, tedy 2 dny po účinnosti předmětného mimořádného opatření k testování zaměstnanců.
Interpretace otázky zpracování informací o očkování proti covid-19 Kanceláří veřejného ochránce práv
Na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. Kancelář veřejného ochránce práv vydala dne 24.listopadu 2021 pod sp. zn. K106 95/2021 Sdělení, že z celkového počtu 164 zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv předložilo 142 zaměstnanců certifikát o ukončeném očkování proti onemocnění covid-19; z toho 2 zaměstnanci předložili potvrzení o prodělaném onemocnění covid-19 (180 dnů od ukončení onemocnění) a že tito zaměstnanci ve svém souhrnu splňují podmínku bezinfekčnosti. Žádné pochybnosti ohledně zpracování údajů o zdravotním stavu tedy ze strany Kanceláře veřejného ochránce práv zřejmě neexistují.
Sdělování údajů o zdravotním stavu obecně
Ochrana osobních údajů je v České republice zakotvena především v čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod jako „právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Dále jsou osobnostní práva včetně práva na ochranu osobních údajů upravena v § 81-90 občanského zákoníku, v zákoně č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jakožto i v řadě předpisů zdravotnického práva i jiných právních oborů. Pro naši úvahu bude ale rozhodující ochrana osobních údajů podle výše zmíněného GDPR.
Osobní údaj je v čl. 4 odst. 1 GDPR definován jako veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. Zpracováním se ve smyslu čl. 4 odst. 2 GDPR rozumí jakákoliv operace nebo soubor operací, které jsou prováděny s osobními údaji. Podmínkou zákonného zpracování je naplnění alespoň jednoho z právních titulů uvedených v čl. 6 odst. 1 GDPR.
Pojem údaje o zdravotním stavu jsou definovány v čl. 4 odst. 15 GDPR tak, že se jimi myslí osobní údaje týkající se tělesného nebo duševního zdraví fyzické osoby, včetně údajů o poskytnutí zdravotních služeb, které vypovídají o jejím zdravotním stavu. Údaj o očkování (ale i např. údaj o lékařském testu – viz recitál č. 35 GDPR) je údajem o poskytnutí zdravotní služby, a je tedy zdravotním údajem. Navíc to ve svém stanovisku č. 4/2021 potvrdil Evropský sbor pro ochranu osobních údajů a Evropský inspektor osobních údajů. Podle čl. 9 odst. 1 GDPR se zpracování údajů o zdravotním stavu, coby údajů citlivých, až na výjimky uvedené v čl. 9 odst. 2 GDPR zakazuje. V případě zpracování genetických a biometrických dat a dat o zdravotním stavu mohou na základě čl. 9. odst. 4 GDPR členské státy stanovit další podmínky a omezení zpracování. U nás jsou tyto podmínky stanoveny především v ustanovení § 2647 a násl. občanského zákoníku, v § 52 a násl. zákona o zdravotních službách týkající se zdravotnické dokumentace a dále v prováděcí vyhlášce č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
Z výše uvedených předpisů vyplývá, že údaje o zdravotním stavu jsou plně v dispozici osoby, o jejíž údaje se jedná. Je na vůli této osoby, komu tyto údaje sdělí či komu dovolí nahlédnout do své zdravotnické dokumentace. Právě udělení souhlasu se zpracováním citlivého údaje je první z výjimek stanovených v čl. 9 odst. 2 GDPR, a to podle písm. a) tohoto ustanovení. Souhlasem se podle čl. 4 odst. 11 GDPR rozumí „jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů.“ V souvislosti se svobodou udělit souhlas se zpracováním zdravotního údaje je třeba věnovat pozornost ustanovení rec. 42 GDPR, v němž se uvádí, že „Souhlas by neměl být považován za svobodný, pokud subjekt údajů nemá skutečnou nebo svobodnou volbu nebo nemůže souhlas odmítnout nebo odvolat, aniž by byl poškozen.“
Dalšími výjimkami ze zákazu zpracování je zpracování za účelem ochrany životně důležitého zájmu v situacích, kdy nejsou fyzicky nebo právně způsobilé souhlas udělit ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. c) GDPR a nezbytné zpracování těchto údajů pro účely preventivního nebo pracovního lékařství, pro posouzení pracovní schopnosti zaměstnance, lékařské diagnostiky, poskytování zdravotní nebo sociální péče či léčby nebo řízení systémů a služeb zdravotní nebo sociální péče za podmínek daných v čl. 9 odst. 2 písm. h) GDPR. Výjimka pro „zpracování za účelem archivace ve veřejném zájmu a pro účely vědeckého výzkumu nebo pro statistické účely“ je další výjimkou ze zákazu pracování zdravotních údajů, a to výjimkou podle čl. 9 odst. 2 písm. j) GDPR.
Sdělování údajů o zdravotním stavu v souvislosti s mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví k testování zaměstnanců
Výjimka, která má vztah k výše uvedenému mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví, je výjimka daná v ustanovení čl. 9 odst. 2 písm. i) GDPR. Podle tohoto ustanovení se zákaz zpracování  údajů o zdravotním stavu nevztahuje na „zpracování nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví, jako je ochrana před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami nebo zajištění přísných norem kvality a bezpečnosti zdravotní péče a léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, na základě práva Unie nebo členského státu, které stanoví odpovídající a zvláštní opatření pro zajištění práv a svobod subjektu údajů, zejména služebního tajemství.“ Již v březnu 2020 Evropský výbor pro ochranu údajů (EDPB) přijal prohlášení, že i ve výjimečných časech je třeba dbát zákonnosti zpracování údajů a chránit práva subjektů. Dále se v tomto prohlášení uvádí, že nouzový stav je zákonná podmínka, která může legitimizovat omezení svobod, pokud jsou tato omezení přiměřená a omezena na nouzové období. EDPB se odkazuje na rec. 46, kde je jako jeden z důvodů uplatnění výjimky ze zákazu zpracování údajů uvedena epidemie. (Konkrétně se jedná o monitorování epidemií a jejich šíření – pozn. autorky.) Zdůrazňuje však, že je důležité přijmout adekvátní bezpečnostní opatření a zásady důvěrnosti, které zajistí, že osobní údaje nebudou poskytnuty neoprávněným stranám. Co se týče údajů, které může v souvislosti s covid-19 vyžadovat zaměstnavatel, EDPB uvádí, že je zvláště důležité respektovat zásadu proporcionality a minimalizace údajů. Zaměstnavatel by měl vyžadovat informace o zdravotním stavu pouze v rozsahu, v jakém to umožňuje vnitrostátní právo. Ke zpracování zdravotních údajů by měl zaměstnavatel přistupovat pouze v případě, že to vyžadují jeho vlastní zákonné povinnosti. Osobní údaje pro plnění svých povinností a organizování práce může zaměstnavatel získávat v souladu s národní legislativou.
Ale vraťme se k otázce zavedení vhodných opatření pro zajištění práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů. O tom, že se nutnost takových opatření při zpracování nutně pojí s výjimkou podle čl. 9 odst. 2 písm. i) GDPR, svědčí i text čl. 22 GDPR. Podle názoru autorky ani předmětné mimořádné opatření, ani zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a ani zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 (tzv. pandemický zákon), na jejichž základě bylo předmětné opatření nařízeno, žádná zvláštní opatření pro zajištění práv a svobod subjektu údajů neobsahují. Takovým zvláštním opatřením by podle rec. 78 GDPR mohlo být především přijetí vhodných technických a organizačních opatření k zajištění zásady minimalizace údajů a pseudonymizace. Snad by však postačil alespoň požadavek ve formě odkazu na standardizované postupy jako např. rodiny norem ISO 2700 (některá konkrétní opatření, uvedená v ISO 27001 – příloha A). Co se týče statistického zpracování zdravotních údajů, uplatní se čl. 9 odst. 2 písm. j) ve spojení s čl. 89 odst. 1 GDPR, kde se mezi vhodnými zárukami uvádí výslovně anonymizace, pseudonymizace a minimalizace dat. I kdyby zde existoval prokazatelný nezbytný zájem v oblasti veřejného zdraví, dle názoru autorky podmínka pro zákaz zpracování údaje o zdravotním stavu daná v čl. 9 odst. 2 písm. i) GDPR není naplněna. Jestliže se v rozhodnutí Generálního sekretáře Ústavního soudu z 18.11.2021 č. j.: SPR. ÚS 1003/21-3 INF uvádí: „Výjimka dle čl. 9 odst. 2 GDPR však České republice, jako členskému státu EU, nebyla udělena a povinný subjekt tak ani není oprávněn, bez existence této výjimky dle čl. 9 odst. 2 GDPR, tyto citlivé údaje o zdravotním stavu zpracovávat,“ pravděpodobně je tím myšleno, že si zřejmě Česká republika měla v procesu přijímání GDPR takovou výjimku  vyjednat, ale protože si ji nevyjednala, je třeba, aby normy, na jejichž základě má být prolomen zákaz zpracování údajů o zdravotním stavu daný v čl. 9 odst. 1 GDPR, stanovily odpovídající a zvláštní opatření pro zajištění práv a svobod subjektu údajů.
Praktické důsledky ve vztahu k předmětnému mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví
Mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví je třeba se řídit do doby, než budou zrušena. Kdyby předmětné mimořádné opatření ukládalo zaměstnancům, aby zaměstnavateli poskytli informaci o tom, zda jsou očkovaní, a zaměstnavateli, aby tuto informaci od zaměstnanců požadoval, zaměstnavatel by mohl a měl tuto informaci požadovat a zaměstnanec by ji měl zaměstnavateli poskytnout. Proti opatření, které by zaměstnanec považoval za neoprávněný zásah do svých práv, by mohl napadnout u soudu.
Ve skutečnosti však předmětné opatření takové povinnosti nikomu neukládá. Povinnosti zaměstnavatele na základě tohoto opatření jsou:

  • zajistit testování RAT na pracovišti zaměstnanců, na které se nevztahují výjimky z testování, a to 1x týdně
  • ohlásit, že zaměstnanec odmítl podstoupit test
  • organizačním opatřením zajistit omezení setkávání zaměstnance s ostatními zaměstnanci na nezbytnou míru
  • vést evidenci provedených testů v rozsahu jméno a datum testování.

Povinnosti zaměstnance na základě tohoto opatření jsou:

  • pokud se vzhledem k povaze práce na svém pracovišti setkává se třetími osobami, které nejsou osobami žijícími ve stejné domácnosti, prokázat zaměstnavateli splnění podmínek, za nichž nemusí podstoupit testování
  • pokud nesplňuje výše uvedené podmínky, podstoupit RAT 1x týdně
  • v případě odmítnutí testu nosit ochranný prostředek dýchacích cest po celou dobu přítomnosti na pracovišti, dodržovat rozestup alespoň 1,5 m od ostatních osob a stravovat se odděleně od ostatních
  • v případě pozitivního testu opustit pracoviště, oznámit zaměstnavateli plánovanou nepřítomnost kvůli podezření na pozitivitu na přítomnost viru a uvědomit bezodkladně o výsledku testu poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, pokud tak zaměstnavatel stanovil, jinak praktického lékaře či orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výkonu práce k určení dalšího postupu

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zaměstnanec nemá v souvislosti s aktuálním mimořádným opatřením k testováním zaměstnanců povinnost zaměstnavateli sdělovat, zda je očkovaný. Je na rozhodnutí zaměstnance, zda takovou skutečnost zaměstnavateli sdělí. I kdyby byl očkovaný a nechtěl takovou informaci zaměstnavateli sdělit, jednoduše podstoupí test. Anebo ho ani podstoupit nemusí, pak však bude muset dodržovat požadavky pro zaměstnance, kteří odmítli podstoupit test dle předmětného opatření.
Závěr
Údaje o zdravotním stavu, včetně údajů o očkování, se řadí mezi citlivé údaje. Pokud není právním předpisem nebo na základě právního předpisu stanoveno jinak, nikdo nemá povinnost své zdravotní údaje nikomu sdělovat a nikdo nemá právo takové údaje požadovat. Mimořádné opatření, které by ukládalo povinnosti v rozporu s GDPR, je možné napadnout u soudu, ale do doby jeho zrušení je třeba se jím řídit. Osoba, která se rozhodne se takovým opatřením neřídit, se vystavuje postihu. Pokud se bude jednat o postih ze strany státu, existuje jistá pravděpodobnost, že nemusí dojít k jeho výkonu. Pokud by v důsledku takového jednání došlo k pracovněprávnímu postihu, soud by ho mohl vyhodnotit jako platný, protože zaměstnavatel v rozhodné době postupoval podle předpisů v rozhodné době platných.
JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR a pro ČLK přednáší zdravotnické právo v rámci kurzů celoživotního vzdělávání lékařů.
Foto: Poskytnuto Vladanou Vališovou
Zdroj: JUDr. Vladana Vališová, LL.M.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Finanční dopady zvýšení minimální mzdy

22.11.2024, Autor: Z blogosféry

Minimální měsíční mzda se pro rok 2025 zvyšuje z 18 900 Kč na 20 800 Kč. Zvýšení minimální mzdy je příznivou zprávou pro zaměstnance pracující za minimální mzdu a nepříznivou zprávou pro zaměstnavatele nabízející práci za minimální mzdu. Jak se změní čistá mzda zaměstnance? O kolik stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele? 

Vánoční tržby e-shopů budou zřejmě vyšší než loni

21.11.2024, Autor: Z blogosféry

Tržby českých e-shopů z letošních předvánočních nákupů by mohly být asi o pět procent vyšší než loni. Nahrává tomu meziroční nárůst prodejů i příznivější ekonomická situace domácností. Nejčastěji Češi plánují utratit za dárky pod stromeček 5 až 10 tisíc korun.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Ceny nemovitostí ve vyloučených lokalitách vykazují neobvyklé trendy

15.11.2024, Autor: Z blogosféry

Ústecký kraj je dlouhodobě známý svým specifickým realitním trhem, který se vyznačuje nejnižšími cenami nemovitostí v České republice. Tento fenomén je zvlášť patrný ve vyloučených lokalitách, kde sociální a ekonomické faktory významně ovlivňují hodnotu realit. Průměrná cena bytu o velikosti 50 m² se zde pohybuje kolem 25 000 Kč za m², což je výrazně pod celorepublikovým průměrem, který dle posledních statistik přesahuje 60 000 Kč za m².

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Češi si všímají nedostatku řemeslníků. Chybí i plynaři, zájem o ně potvrzují delší čekací lhůty

13.11.2024, Autor: Z blogosféry

V České republice je málo řemeslníků. Na tom, že u nás chybí, se shodlo 87 % dotázaných. Nedostatek řemeslníků Češi pozorují zejména na růstu cen a prodlužování čekacích lhůt. Například na služby plynaře pečujícího o domácí spotřebiče si čtvrtina lidí počkala déle než měsíc. Češi současně považují kariéru řemeslníka za vysoce perspektivní.

Mírné ochlazování pracovního trhu pokračuje

09.11.2024, Autor: Z blogosféry

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v říjnu oproti předchozímu měsíci klesla o 0,1 procentního bodu a dosáhla tak hodnoty 3,8 %. Tento výsledek byl v souladu s většinovým očekáváním.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Nová exekuční pravidla mohou sebrat až dvě třetiny zbytku čisté mzdy

08.11.2024, Autor: Z blogosféry

Novela insolvenčního zákona přináší změny v oblasti srážek ze mzdy. Pokud je proti zaměstnanci vedeno čtyři a více exekucí, mohou mu být nově sraženy až dvě třetiny tzv. zbytku čisté mzdy. Výjimkou jsou lidé, kteří pobírají starobní, invalidní nebo sirotčí důchod.

Zotavování maloobchodu pokračuje pomalu ale jistě

08.11.2024, Autor: Z blogosféry

Tuzemské reálné maloobchodní tržby vykázaly v průběhu září meziměsíční nárůst o 0,2 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 5,6 %. Jedná se o mírně lepší výsledek, než o měsíc dříve (5,0 %) a prakticky přesný zásah do hodnoty, kterou očekával trh. Meziměsíčně tržby narostly již počtvrté v řadě.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama