Aktuálně:

Prohlídky advokátů při vstupu do soudní budovy v lednu 2022 skončí

05.12.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Prohlídky advokátů při vstupu do soudní budovy v lednu 2022 skončí

Od 1. ledna 2022 už nebudou muset advokáti podstupovat bezdůvodné prohlídky při vstupu do soudních budov. Vyplývá to z novelizace zákona o soudech a soudcích, spočívající v doplnění stávajícího znění, kdy předseda soudu může nechat prohlídce advokáta podrobit pouze v jednotlivých odůvodněných případech.

Informoval o tom Advokátní deník.
Toto nové, a z pohledu advokacie významné ustanovení by po letech méně či více úspěšných intervencí konečně mělo v rámci České republiky odstranit nedůstojné prohlídky advokátů při vstupech do soudních budov a odstranění nerovností justice v přístupu ke státním zástupcům na straně jedné a advokátům na straně druhé.
Opasek dolů!
Někdy dokonce měla prohlídka ponižující charakter, jako se to stalo například advokátu Radku Ondrušovi. Toho před časem nutila justiční stráž v budově Okresního soudu v Jihlavě k tomu, aby ve vchodu do budovy soudu sponě u opasku vytáhl opasek z kalhot. Takže by tam stál, přidržoval si padající kalhoty, za bujarého veselí asi třiceti přihlížejících návštěvníků, kteří zde rovněž čekali na odbavení, včetně jeho novináře, který se to chystal fotit. Nepomohlo mi ani to, že se nabídl, aby jej projeli mobilním skenerem, ani nabídka, že si opasek sundá v přilehlé místnosti justiční stráže. Nakonec raději odešel. U Ondruše šlo navíc o pikantní situaci – ještě jako státní zástupce na NSZ, kde dokonce dozoroval trestné činy Vězeňské služby, pod níž Justiční stráž spadá, žádné prohlídky podstupovat nemusel.
Podobná jednání ze strany soudní ostrahy dospěla již do takového stádia, že se jí zabývalo i minulé představenstvo České advokátní komory. „Může se zdát, že jde o banalitu. Má to ale širší kontext, kterým je nerovné postavení subjektů soudního procesu. Advokáti nemají již od samého počátku procesu – od vstupu do soudní budovy – rovné podmínky se státními zástupci. Na rozdíl od nich musejí procházet bezpečnostními rámy a někdy jsou podrobeni i ponižující osobní kontrole,“ konstatoval člen představenstva ČAK Michal Žižlavský v Bulletinu advokacie. „Je znám případ, kdy policejní důstojník jako obžalovaný prochází bez kontroly mimo bezpečností rám a jeho obhájce je podroben osobní prohlídce.“
Justiční stráž vycházela doposud při kontrolách advokátů z interních pokynů generálního ředitele Vězeňské služby. Předseda soudu ale mohl vydat pokyn, kterým stanoví jiný postup, kterým se musí justiční stráž řídit. Česká advokátní komora se proto obrátila na předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala s žádostí o řešení tohoto problému. Výsledkem osobního jednání předsedy ČAK bylo to, že předseda Nejvyššího soudu seznámil předsedy soudů všech stupňů se stanoviskem, že kontroly a prohlídky advokátů nejsou prováděny důstojně. Přitom již tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uzavřel s ředitelem Vězeňské služby Petrem Dohnalem dohodu o tom, jak by měla justiční stráž v případě advokátů postupovat. Jenže jeho nástupce Robert Pelikán (ANO) ještě v pozici náměstka po svém příchodu na ministerstvo tuto dohodu zrušil.
Trapné polemiky
„Tuto novelu samozřejmě s povděkem vítáme, jen je smutné, že přichází až po mnoha letech trapných polemik o postavení a významu advokátů v soudních řízeních. Přitom i dosavadní právní úprava vstupu do soudních prostor výslovně ve svém ustanovení § 7 odst. 2 zákona o soudech a soudcích uvádí, že povinnost podrobit se osobní prohlídce se nevztahuje mimo jiné na advokáty, pokud předseda soudu nestanoví jinak,“ říká Marek Nespala, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu advokátů ČAK.
Horší libovůli při kastování právních stavů si lze podle něj jen těžko představit, ale zase na druhou stranu si tak hned při vstupu do soudní budovy může advokátní veřejnost učinit obrázek, jaký je k ní vztah předsedy toho kterého soudu, z níž plyne tušený sentiment atmosféry následného soudního jednání. „Jako předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů jsem se nejrůznějšími podněty a horory ze situací vzešlých za posledních více než deset let s Výborem zabýval prakticky kontinuálně a v bezpočtu případů a nyní si lze oddechnout, že až na snad některé opravdu výjimečné případy končí psaní podnětů a mačkání čepice na mnohdy bezvýsledných jednáních s představiteli resortu ministerstva spravedlnosti.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.