Jak Ministerstvo konstatuje úvodem svého rozhodnutí, Ústavní soud 11. března 2020 vyhlásil nález, kterým zrušil část zákona o střetu zájmů, jež upravovala přístup veřejnosti k informacím z oznámení „politických“ veřejných funkcionářů evidovaným v Centrálním registru oznámení.
„Vykonatelnost nálezu byla odložena k 1. lednu 2021. Se zřetelem k tomu, že Parlament ČR dosud nepřijal náhradní právní úpravu, Ministerstvo spravedlnosti od počátku tohoto roku umožňovalo veřejnosti přístup k uvedeným oznámením na základě obecného předpisu upravujícího poskytování informací o činnosti veřejné moci občanům, tj. na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Při posuzování žádostí podle citovaného zákona byl aplikován související judikaturou Ústavního soudu požadovaný test proporcionality,“ vysvětluje tiskový mluvčí MSp Vladimír Řepka.
Doporučení ÚOOÚ
K popsanému postupu poskytování informací z oznámení veřejných funkcionářů se v uplynulém týdnu vyjádřil předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů dopisem, pokračuje dále tiskový mluvčí MS. V něm vyjádřil doporučení, aby na tento případ zákon o svobodném přístupu k informacím aplikováván nebyl. Podle názoru předsedy úřadu Ministerstvo spravedlnosti nemůže dostát současně požadavkům zákona i derogačního nálezu Ústavního soudu, mimo jiné proto, že by muselo veškeré informace poskytnuté na žádost následně zveřejnit na svých internetových stránkách. „To by odporovalo požadavkům Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu. Ministerstvo spravedlnosti sice tyto informace s odkazem na nález dosud nezveřejňovalo, takovou možnost však podle názoru předsedy Úřadu nemá,“ pokračuje Řepka s tím, že s ohledem na to, že Úřadu pro ochranu osobních údajů byla v roce 2019 svěřena kompetence provádět přezkumné řízení u rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci žádosti o informace, jakož i další významné kompetence na tomto úseku, rozhodla ministryně spravedlnosti o bezodkladném provedení názoru předsedy Úřadu do aplikační praxe. Od 16. listopadu 2021 tak Ministerstvo spravedlnosti neposkytuje informace z oznámení „politických“ veřejných funkcionářů ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V případě ostatních, „nepolitických“ veřejných funkcionářů zůstává přístup k oznámením zachován na základě žádosti podle zákona o střetu zájmů (této části zákona se derogační nález Ústavního soudu nedotkl). „Protože tento stav nelze považovat za uspokojivý, Ministerstvo spravedlnosti předloží potřebnou novelu zákona o střetu zájmů, která opětovně umožní vykonávat nad oznámeními „politických“ veřejných funkcionářů veřejnou kontrolu, jež je pro naplnění účelů sledovaných zákonem o střetu zájmů klíčová,“ uzavírá Řepka.
Konflikt lidských práv
Podle ředitele ÚOOÚ Jiřího Kauckého Úřad sdělil Ministerstvu spravedlnosti, že by tento postup byl možný za předpokladu novelizace zákona o svobodném přístupu k informacím a jeho přizpůsobení podmínkám zmíněným v nálezu Ústavním soudem. Například ust. § 5 odst. 3 tohoto zákona stanoví, že do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup – pokud by takto MS postupovalo, bylo by v přímém rozporu s nálezem Ústavního soudu. „Jelikož si toho bylo MS vědomo, poskytnuté údaje tímto způsobem nezveřejňovalo, čímž bylo alespoň v této oblasti sice v souladu s nálezem, ale v rozporu s platnou právní úpravou zákona o svobodném přístupu k informacím. Ve svém dopisu MS jsem tento příklad uvedl proto, abych uvedl na pravou míru tvrzení MS, že postupuje v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.“
Za podstatnější Kaucký považuje, že zákon o svobodném přístupu k informacím je rozhodovací činností Ústavního soudu významně dotvořen, a to směrem k zavedení testů proporcionality, tedy vyvažování v tomto případě dvou lidských práv: práva na soukromí (a ochranu osobních údajů) a práva na informace. Zejména tzv. platový nález dotvořil rozhodný právní rámec o modifikovaný test proporcionality. Úřad je přesvědčen, že závěry vyslovené v platových věcech, tím spíše dopadají na poskytování informací o majetku veřejných funkcionářů. „Informace, které byly Úřadu sděleny, nenasvědčují provádění testu proporcionality v požadovaném rozsahu – MS zřejmě neprovádělo v každém jednotlivém případě tento test, ve kterém by měly být mj. posuzovány i charakteristiky žadatele a jeho eventuální motivace, soukromý charakter informací o majetkových poměrech oproti jiným osobním údajům o veřejných funkcionářích, míru relevance údaje pro debatu o veřejném zájmu, postavení příslušného veřejného funkcionáře v hierarchii, včetně zkoumání eventuálního odrazujícího účinku na uchazeče o veřejné funkce atd.“
Práva třetích osob
Do vyřizování žádostí o informace je podle Kauckého dále nezbytné „zapojit“ tzv. dotčené osoby, tedy osoby, o jejichž majetkové informace je žádáno. Tyto osoby mají především právo se vyjádřit k podané žádosti a právo být vyrozuměny o způsobu jejího vyřízení, což podle dostupných informací MS rovněž neprovádělo.
„Závěrem je nutno zdůraznit, že je odpovědností správce osobních údajů, tj. MS, aby osobní údaje zpracovával v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Úřad pouze doporučil MS, aby zvážilo veškeré úskalí spojené s poskytováním informací z registru oznámení podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zvolilo postup, který bude respektovat práva třetích osob (veřejných funkcionářů) alespoň v rozsahu platového nálezu. Stanoviskem našeho Úřadu je, že lze cíle deklarovaného Ústavním soudem dosáhnout přímou novelizací jedné z citovaných právních úprav, do té doby pak řádnou aplikací zákona o svobodném přístupu k informacím s výhradou následného zveřejňování poskytnutých informací – takový postup by účel ochrany zhatil.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
