Aktuálně:

Na kolik nás přijde pademie koronaviru?

24.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na kolik nás přijde pademie koronaviru?

V naší zemi již delší dobu probíhá debata o tom, zdali vláda Andreje Babiše hospodařila v souvislosti s koronavirovou krizí efektivně. Tuto debatu rozproudila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který uvádí, že značná část obrovského schodku za rok 2020 (367,4 miliardy) nesouvisela s pandemií.

Jak lze počítat náklady státu na pandemii? Lze je redukovat na ekonomická čísla?
Z čistě ekonomického hlediska lze učinit poměrně jednoduchou kalkulaci. Nejprve spočítat náklady přímo spojené s koronavirem, ať už ve formě nákupu léků a zdravotnických potřeb, kompenzací podnikatelům, vyšších mzdových nákladů či (a to hlavně) poskytování zdravotní péče. K tomuto je následně nutné připočítat ekonomické ztráty, které státu vznikly předčasným úmrtím daňových poplatníků (cynický ekonom může od tohoto odečíst náklady na vyplácení penzí, je ale nutné říct, že náklady na covidovou péči jsou podstatně vyšší než náklady na obvyklou péči na konci života, takže se nejedná o podstatnou sumu).
Takto můžeme spočítat přímé náklady. Pandemie má bohužel ale i spoustu nepřímých nákladů s ní souvisejících. Na prvním místě lze zmínit, že zahlcení nemocnic vede k přerušení poskytování neakutní a preventivní péče, což má bohužel u nemocí typu rakovina často stejně smrtící následky jako koronavirus samotný.
Pandemie také znamenala značný nápor na psychické zdraví. V březnu letošního roku byl evidován o třetinu vyšší počet duševních poruch, nejvíce přibylo depresí a myšlenek na sebevraždu.
Některé další věci pak nelze přímo počítat penězi. Dle mého názoru mezi ně patří například výrazné snížení důvěry ve stát a kompetenci státních úřadů. Toto je problematické, protože podle studií existuje korelace mezi důvěrou ve stát a prevalencí korupce a klientelistického jednání.
Pandemie také nepochybně negativně působí na celkovou kondici světové ekonomiky. Je klidně možné, že vedle krize zdravotní tu brzy bude i krize ekonomická. Zkrátka a dobře, náklady na koronavirus asi nebude nikdy možné přesně spočítat, možná lépe se budou dát vyjádřit slovně. Napadá mě slovo obrovské.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.