Aktuálně:

Daňové dopady zvýšení minimální mzdy

10.11.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Daňové dopady zvýšení minimální mzdy

Minimální měsíční mzda se pro rok 2022 zvyšuje na 16 200 korun, oproti letošnímu roku se tedy zvýší o 1000 korun. Zvýšení minimální mzdy však například zdražuje zdravotní pojištění osobám bez zdanitelných příjmů nebo ztěžuje čerpání daňového bonusu.

 
Ve většině vyspělých zemí světa se minimální mzda pravidelně každoročně zvyšuje v závislosti na ekonomickém vývoji. Česko přitom patří mezi země, kde v posledních letech rostla minimální mzda nejvíce, vždyť ještě v roce 2016 činila 9 900 korun. Růst minimální mzdy zvyšuje zaměstnavatelům značně mzdové náklady pro pomocné práce. Zvýšením minimální mzdy o 1000 korun stoupnou mzdové náklady o 1 338 korun, neboť zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance nad rámec hrubé mzdy i povinné sociální a zdravotní pojištění v souhrnné výši 33,8 procenta.
Zkrácený úvazek a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění za zaměstnance, kteří nejsou současně státními pojištěnci (např. penzisté nebo studenti), musí být zaplaceno vždy alespoň právě z minimální mzdy. V roce 2021 tedy v částce alespoň 2 187 korun (16 200 korun x 13,5 procenta), zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance devět procent a zaměstnanci 4,5 procenta z hrubé mzdy. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, za které neplatí současně zdravotní pojištění stát, s hrubou měsíční mzdou nižší než 16 200 korun tak budou platit více na zdravotním pojištění, neboť dopočet do částky 2 187 korun půjde na jejich vrub. Zdravotní pojištění placené zaměstnancem pracujícím na zkrácený úvazek s hrubou mzdou ve výši 13 600 korun činí v letošním roce 828 korun, v roce 2022 to bude 963 korun, zaměstnavatel bude nadále platit 1 224 korun.
Zdravotní pojištění pro OBZP se zdraží
Osoby bez zdanitelných příjmů si musí samy platit zdravotní pojištění u své zdravotní pojišťovny v pravidelných měsíčních platbách. Osobami bez zdanitelných příjmů jsou např. nezaměstnaní občané neevidovaní na úřadu práce nebo studenti starší 26 let. Měsíční platbu mají přitom povinnost platit vždy do 8. dne následujícího měsíce. Částka zdravotního pojištění je pro všechny osoby bez zdanitelných příjmů stejně vysoká, bez ohledu na rodinnou či životní situaci a činí 13,5 procenta z minimální mzdy. V roce 2022 budou muset osoby bez zdanitelných příjmů platit měsíční zdravotní pojištění v částce 2 187 korun, zatímco v letošním roce to bylo 2 052 korun.
Nutnost vyšších příjmů pro čerpání daňového bonusu
Nárok na roční daňový bonus od státu má daňový poplatník, jehož rozhodné příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti jsou vyšší než alespoň šestinásobek minimální mzdy platné k prvnímu lednu příslušného roku. Za rok 2020 bylo nutné mít tedy příjmy alespoň ve výši 87 600 korun, v roce 2021 již ve výši 91 200 korun a v roce 2022 97 200 korun. Nárok na daňový bonus vzniká v případě, že daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmů fyzických osob. Daňové zvýhodnění na děti může uplatnit pouze jeden z rodičů, proto je vhodné vypočítat, kdo z nich v plné výši využije daňové výhody.
Co ještě ovlivňuje minimální mzda?
Spolu se zvýšením minimální mzdy se zvýší také maximální možná sleva za umístění dítěte, tzv. školkovné na 16 200 korun za rok na jedno dítě. V letošním roce činila tato sleva 15 200 korun. Minimální mzda ovlivňuje také výši, ve které jsou osvobozeny pravidelně vyplácené důchody. V daňovém přiznání za rok 2021 jsou osvobozeny důchody do výše 547 200 korun, kdežto v roce 2022 budou osvobozeny pravidelně vyplácené důchody až do výše 583 200 korun, což odpovídá měsíčnímu důchodu ve výši 48 600 korun.
GABRIELA IVANCO, daňová poradkyně společnosti Mazars
Foto: Pixabay
Zdroj: Tomáš Skolek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.