Aktuálně:

Analýza: Co je v Bidenově investičním plánu?

07.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Analýza: Co je v Bidenově investičním plánu?

S ohledem na velikost ekonomiky Spojených států amerických je téma investičního plánu americké administrativy nikoliv tématem národním, ale tématem globálním. Po mnoha měsících debat se podle informací insiderů plán blíží ke svému schválení. Co tedy bude součástí balíčku s celkovou hodnotou 1,75 bilionu dolarů? Pojďme se na to společně podívat.


Vyjednávání byla dlouhá a náročná hlavně proto, že se představy o nastavení největšího výdajového balíku, který Biden bude schvalovat, uvnitř demokratické strany zásadně lišily. Zatímco krajní levice prosazovala co největší balíček (bývalý kandidát na prezidenta Bernie Sanders původně navrhoval až šest bilionů dolarů investic), senátoři Manchin a Sinemová naopak chtěli balíček udržet na alespoň částečně racionální úrovni.
Na rozdíl od balíčku investic do infrastruktury (celkově 1 bilion dolarů), který byl výsledkem dohody mezi několika republikány a demokraty, se jedná o čistě demokratický návrh, který republikáni odmítli. Oba balíčky jsou však na sebe navázané, jelikož krajně levicová část demokratů odmítá hlasovat pro infrastrukturní balíček, dokud nebude v senátu schválen i balíček investiční.
Největší část peněz (555 miliard dolarů) bude zaměřena na klimatická opatření. Jak Biden zdůrazňoval, jeho administrativa bude boji s klimatickou změnou věnovat násobně vyšší pozornost než administrativa jeho předchůdce Donalda Trumpa. V dané částce se má jednat jak o daňové úlevy na elektrická vozidla či solární panely, tak o přímé investice do „čistých“ technologií a výrobních procesů. USA se tímto krokem připojí ke globálnímu tažení za čistší planetu a udržitelný růst.
Další významnou částí investičního balíku jsou investice do péče o děti, konkrétně jde o poskytnutí školek zdarma pro 3 a 4leté děti a příspěvky na děti pro rodiny se mzdou do výše 250 % mediánu průměrné mzdy v daném státu. Toto sociální opatření má pomoci zpomalit rozevírání nůžek mezi nízkopříjmovými domácnostmi (a nižší střední třídou) a horními třemi decily nejbohatších Američanů.
Opomenuta není ani Obamacare, péče o přistěhovalce či staré lidi. Součástí programu naopak není jeden z předvolebních slibů, a sice placená mateřská dovolená či opatření na zlevnění léků na předpis.
Součástí balíčku je ale i zavedení nových daní a zvýšení stávajících daní. Nově má být zavedena minimální 15 % daň pro firmy se zisky nad 1 miliardu dolarů, 1 % daň na zpětný nákup akcií, či zvýšení daní z příjmu pro nejbohatší Američany.
Celkově nelze v plánu najít žádná velká překvapení. Investice jdou do oblastí, které demokraté dlouhodobě prosazují, zdanění mají být bohatí jednotlivci a velké firmy, o kterých demokraté tvrdí, že by měli platit větší daně. Celkově pak balíček lze chápat jako očekávatelnou levicovou odpověď na současné problémy USA – vyšší progresivitu zdanění a implementaci prvků sociálního státu.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.