Reálná pravděpodobnost růstu daní v ČR po volbách

V letošní předvolební kampani se u nás tento vzor naplňuje dokonale. Tradiční levice (ČSSD, KSČM) prosazují progresivní zdanění, milionářskou daň, zdanění nadnárodních firem a tak dále. Nacionalistická levice (SPD) se zaměřuje na zdanění nadnárodních firem. Moderní levice (Piráti) pak růst daní nevylučují. Pravicová koalice (Spolu) pak tvrdí, že daně růst nebudou. Strany bez ideologie (ANO, Přísaha) pak také slibují že se daně zvyšovat nebudou. Všechny strany pak také navrhují některé daně snížit (typicky DPH na některé položky, zejména na potraviny).
Ačkoliv kampani je zkratka nezbytná, je zvláštní, že ani v programech neodrážejí tradiční výtky proti těmto konceptům – progresivním zdaněním velká témata jako green deal, zdravotnictví nebo důchodová reforma opravdu neufinancujete. Navíc „volba nohama“, tedy přesun aktiv do zahraničí, je u bohatých a velkých tradičně velmi pravděpodobnější než u malých a chudých.
Předvolební sliby jsou však jedna věc, povolební realita druhá. Je bohužel nezpochybnitelným faktem, že kombinace politiky současné vlády s dopady koronavirové krize vedla k obrovskému nárůstu deficitu. Do velké míry je navíc tento deficit strukturální, za vlády Andreje Babiše došlo vlivem růstu počtu státních zaměstnanců, zvyšování jejich platů a zvyšování důchodu a jiných výdajů státu k podstatnému růstu mandatorních výdajů.
Když sečteme všechny tyto faktory, tak bohužel dospějeme k výsledku, že pokud nedojde k opravdu radikálnímu snížení výdajů státu, které by nejspíše mělo za následek masové protesty, tak k růstu daní velmi pravděpodobně dojde. Volby tak budou spíše o tom, které daně se budou zvyšovat a jak negativní dopady bude toto zvyšování mít.
MICHAL HEJL, analytik CETA – Centra ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA