Stanislav Petříček: Žádné zásadní změny v managementu neočekávám

Rozhovor se STANISLAVEM PETŘÍČKEM, spolumajitelem společnosti Tp Consulting s.r.o.
Na trhu působíte od roku 2003. Jak se za tu dobu změnil pracovní trh?
Pracovní trh zrychlil. Na co byl čas měsíc, na to je teď týden. Lidé jsou odborně vzdělanější, ale více zaškatulkovaní ve své odbornosti a méně komplexní. Konkrétně automotive je nyní pod větším tlakem v rámci efektivity – řeší se okamžitý výkon. Dodavatelské řetězce a jejich provázanost je v porovnání s rokem 2003 opravdu globální.
Působíte především v automobilovém průmyslu. Proč zrovna v této oblasti?
Máme v tomto oboru zkušenosti a jsme konzervativní. Automotive nás baví. Máme rádi “progres” a změny.
Zabýváte se také interim managementem. Co je interim management?
Interim management je dočasné najímání manažerských a odborných kapacit na přesně definovaný úkol. Jedná se o flexibilní službu, která reaguje na okamžitou potřebu zákazníka s nástupem v horizontu jeden až tři týdny a obvyklou délkou projektů 3–12 měsíců.
Interim management se využívá, když naši klienti potřebují krátkodobě nebo dlouhodobě překlenout určité období a nemají k tomu vlastní personální zdroje. Jde třeba o souběh nebo náběh několika projektů a jim chybí lidé, kteří by tento nápor zvládli. Bavíme se o lidech v oblasti managementu, koordinace výroby, projektových specialistů, kvalitářů, logistiků atd. Působíme ve všech možných oblastech od výroby, kvality přes engineering až po logistiku.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi interim managementem a krizovým managementem?
Krizový management je řešení zásadních koncepčních problémů. Interim management je řešení okamžité odborné personální potřeby.
Změnila se během koronavirové pandemie poptávka po interim a krizových manažerech?
Nijak zásadně. Pouze v prvních měsících, kdy svět nevěděl, co bude dál.
Jaký je typický interim a krizový manažer? Jaké vlastnosti, vzdělání a praxi má mít?
Dříve to většinou býval překvalifikovaný, jazykově vybavený manažer se zkušenostmi z vedoucích pozic z mezinárodních společností, který již byl sociálně zabezpečený a ve svém profesním životě již nehledal kariérní budoucnost. Dnes to jsou především odborníci, specialisti s praxí a potřebným jazykovým vybavením, kteří vyhledávají zajímavé technické zkušenosti, práci na zajímavých projektech s přímou orientací na dosažení stanoveného cíle.
V jakých situacích je pro firmu lepší využít služby a zkušenosti interim manažera či krizového manažera místo stálého manažera?
Zpravidla jde o podniky, které prochází jednou ze dvou nebo tří fází. První je náběh nové výroby, která byla někam přestěhována, zpravidla do nového výrobního závodu. Druhá varianta je, že se přestěhuje výroba, která už někde byla, nejde tedy o nový projekt, ale o již běžící výrobu. Pak také může nastat další situace, kdy prostě došlo z nějakých příčin k odchodu personálu, takže společnost v dané chvíli potřebuje personální posílení. Ve všech těchto případech je interim management velmi rychlou a účinnou cestou, jak překlenout dané období a udržet výrobu bez přerušení.
V jakých oborech se v ČR interim a krizoví manažeři nejvíce uplatňují?
Vedou poptávky po technických interim manažerech do oddělení kvality, logistiky, výroby, technologie a vývoje. Tento trend je dlouhodobě stoupající. Velmi zjednodušeně řečeno, firmy již dnes nevyhledávají poradce, který doporučuje, ale někoho, kdo přebere za zrealizování požadované činnosti nebo služby zodpovědnost a po splnění úkolu „jde zase dál“.
Mohu hovořit z vlastní zkušenosti pouze o automotive. Dříve firmy využívaly služeb interim manažerů k řešení krizových situací, při převodu výroby ze zahraničí nebo jako dočasný záskok za nemocného kmenového zaměstnance. V dnešní době je největší poptávka po zkušených, samostatných a dobře jazykově vybavených odbornících, specialistech, kteří jsou součástí projektových týmů nebo manažerech, při nedostatku vlastních odborných a manažerských kapacit.
Jaké změny čekají ČR v nejbližší budoucnosti v oblasti pracovního trhu a managementu?
Žádné zásadní změny v managementu neočekávám. Bude ale zajímavé sledovat změny u operátorů ve výrobních pozicích, protože lidské kapacity jsou už nyní poměrně vyčerpané (a to se moc nevyrábí).
Máte také rezidentní zastoupení v Číně. Jak těžké bylo prosadit se na čínském trhu?
Většinou spolupracujeme s čínskými firmami, které dodávají do Evropy, převážně do Škoda Auto. Rezidence byly v rámci koronaviru zatím pozastaveny.
Jak odlišný je čínský trh od evropského či českého? Je velký rozdíl i v managementu firem?
Jde o úplně “jiný svět”. To by bylo na knihu.
Je Čína více digitalizovaná než ČR? Jak to vnímáte z vašeho pohledu?
Čína je široký pojem – jak co a jak kde.
Jaká byla vaše nejkurioznější zakázka?
Máme nudně konzervativní, odbornou práci – nic mě nyní nenapadá.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Stanislavem Petříčkem
Zdroj: Renáta Lucková