Aktuálně:

Poptávka po flexibilních kancelářích je znovu na vzestupu

24.06.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poptávka po flexibilních kancelářích je znovu na vzestupu

Pandemie koronaviru v loňském roce výrazně zasáhla kancelářský trh, když většinu společností přiměla k hledání nových cest v organizaci práce.
To u flexibilních kanceláří a coworkingových center, které jsou dlouhodobě vnímané jako synonymum pro vzdálenou či hybridní práci (model kombinující práci na dálku a čas strávený v kanceláři), zafunguje jako akcelerátor. Segment, který ještě v roce 2019 zažíval rekordní období a vloni vlivem koronakrize dočasně ochladl, opět nabývá na síle a stává se vyhledávanou alternativou vedle klasických kanceláří. Není se čemu divit – v těžko předvídatelných časech se právě „flexibilita“ stává odpovědí na řadu palčivých otázek. Nejnovější analýza CBRE, světového lídra v oblasti komerčních realitních služeb, mapuje současný stav i budoucí potenciál flexibilních řešení jak v České republice, tak ve středoevropském kontextu.
V regionu CEE bylo za posledních patnáct let realizováno více než 643 000 metrů čtverečních flexibilních kanceláří. V tuzemsku je k dispozici 103 500 metrů čtverečních v moderních kancelářských budovách, což představuje druhou největší nabídku hned po Polsku, které se blíží k třísettisícové hranici. Je zřejmé, že provozovatelé těchto prostor se v loňském roce museli vyrovnávat s dopady, které s sebou pandemie koronaviru přinesla. Pro některé to znamenalo pozastavit plány na expanzi, pro jiné uzavřít některé méně využívané pobočky. Ti operátoři, kteří dokázali diverzifikovat svá portfolia jak z pohledu nabízených lokalit, tak skupiny oslovovaných klientů, mají nyní dostatek finančních prostředků i příležitostí pro expanzi. Od 1. čtvrtletí letošního roku znovu evidujeme rostoucí poptávku. Také další ukazatele na trhu jsou velmi slibné. V průběhu dvou let bude v regionu střední a východní Evropy dokončeno dalších 85 000 metrů čtverečníchflexibilních prostor, přičemž v ČR se již realizuje 1 800 metrů čtverečních a další projekty se chystají.
Klíčové ukazatele hovoří jasně: flexibilní kanceláře mají silný potenciál
Jedním z ukazatelů, které měří sílu poptávky na trhu s flexibilními kancelářemi, je poměr nabízených pracovních ploch na 1 000 obyvatel. V Londýně, který je v tomto směru vnímán jako nejvyspělejší evropský trh, se jedná o třicet flexibilních pracovních ploch na 1 000 obyvatel. To dává tušit silný růstový potenciál, který před sebou region střední a východní Evropy má. Česká republika aktuálně dosahuje skóre 8,7. To je druhý nejlepší výsledek hned po Slovensku (11,2). Hůře jsou na tom všechny ostatní státy CEE včetně Polska (6,7), Maďarska (5) nebo Rumunska (4,3).
Kromě toho trh flexibilních kanceláří zaznamenal v posledních 3–4 letech před pandemií významný růst, takže ve většině zemí střední a východní Evropy dosáhl podíl flexibilních řešení na celkové kancelářské nabídce dvě procecenta, což je i současný průměr v rámci celé kontinentální Evropy. Nejvyšší nasycení trhu je opět v Londýně, kde je téměř šest procent z celkového počtu kancelářských prostor využíváno coworkingovými operátory. V tuzemsku se jedná o 2,3 procenta, takže se pohybujeme lehce nad celoevropským průměrem. Obdobně je na tom Polsko (2,5 procenta) nebo Srbsko (2,5 procenta). Nejhůře si vede Slovinsko (0,1 procenta), naopak premiantem regionu je s 3,9 procenty Litva.
Současnou dynamiku na trhu s flexibilními prostory dobře ilustruje také přehled největších uskutečněných pronájmů v roce 2020. V ČR zabodoval coworkingový operátor Spaces, kterému CBRE pomohla v Praze pronajmout 350 pracovních míst pro společnost působící ve finančním sektoru. Business Linku v Krakově se podařilo najednou usadit společnost s 320 zaměstnanci a WeWorku ve Varšavě s 268.
Vlastníci administrativních budov začínají coworkingové prostory sami provozovat
Opomenout ovšem nelze ani změnu ve vnímání samotných prostor ze strany majitelů kancelářských nemovitostí. Jsou si plně vědomi, že coworkingová centra se stávají stále populárnější a jsou považována za přidanou hodnotu administrativních budov, nabízejících standardní prostory k pronájmu. I proto čím dál častěji dochází ke spolupráci se stávajícími coworkingovými operátory anebo tvorbě vlastních značek, které provozují sami majitelé budov. Příkladem je Base od Penty, Clubco od CTP anebo centrum flexibilních kanceláří a coworkingu v BB Centru od společnosti Passerinvest Group. V tuzemsku tvoří podíl vlastníků nemovitostí, kteří si sami provozují coworkingové prostory, již jedenáct procent.
Dynamický vývoj coworkingu v ČR
Český trh se dynamicky vyvíjí od roku 2017. Největší boom nastal v roce 2019, kdy byl otevřen rekordní počet coworkingových center. Na tuzemském trhu působí dva hlavní operátoři – globální poskytovatel IWG a lokální společnost Scott.Weber – jimž konkurují další nadnárodní řetězce i ryze české coworkingy. Aktuálně pochází sedmdesát čtyři procent provozovatelů ze zahraničí a dvacet šest procent z tuzemska. Koronakrize posílila především ty provozovatele, kteří disponují dostatečným množstvím menších servisovaných kanceláří. Právě oni nyní intenzivně hledají nové prostory pro rozšíření svých služeb.
V současnosti je v Praze k dispozici 13 900 pracovních míst v moderních flexibilních prostorách a dalších 300 se připravuje; v Brně se jedná o 1 200 pracovních míst v moderních kancelářských budovách. Průměrná cena za pronájem flexibilní pracovní plochy v Praze se pohybuje kolem 280 eur a v Brně 170 eur za měsíc.
LENKA HRUDÍKOVÁ, specialistka na coworkingové a flexibilní prostory v CBRE
Foto: Pixabay

Zdroj: Crest Communications, a.s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.