Aktuálně:

Stavební produkce podle ČSÚ v dubnu klesla 

24.06.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stavební produkce podle ČSÚ v dubnu klesla 

Český statistický úřad zveřejnil zprávu o stavební výrobě, které se nedaří nastartovat. V dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta, zatímco v březnu byl propad podle revidovaných údajů 3,3 procenta. Za dubnovým snížením stály pozemní stavby, tedy výstavby bytů, kanceláří nebo skladů.
Počet stavebních povolení v dubnu meziročně narostl o 13,5 procenta více. Oblast stavebních povolení a bytové výstavby však byla zčásti ovlivněna nízkou základnou z dubna 2020. Podle ČSÚ za to může epidemie, kdy některé stavební úřady fungovaly v omezeném režimu a potýkaly se i se sníženým zájmem stavebníků.
Zpomalení ve stavební sektoru není způsobeno menší poptávkou
Pokud se dají tyto statistiky interpretovat jako krize ve stavebnictví, rozhodně se nejedná o krizi způsobenou poptávkou. Stojí za ní pomalý legislativní a realizační proces. Naše firma má v současné době rekordní objednávky, do kterých se již začala promítat odložená spotřeba. Zásadním problémem pro nás je tak zajistit zvýšené požadavky na výrobu kapacitně. Objem našich zakázek tedy neodpovídá statistikám o stavebnictví, resp. ve stavebnictví se náš aktuální růst promítne až později.
Stavební výroba má velmi dlouhý doběh, to znamená, že pokud by nyní začala klesat poptávka po bytech, ve stavebnictví se to projeví za jeden až dva roky. Zatím ale všechny informace nasvědčují tomu, že poptávka po bytech je rekordní. Proto snižování stavební produkce není rozhodně způsobeno menším zájmem, ale zpomalením celého procesu realizace. Administrativní zátěž a lhůty řízení ve stavebnictví jsou stále enormní, chybí zaměstnanci i materiál, a proto se doba výroby prodlužuje.
Některé stavební firmy pracovaly během pandemie v omezeném režimu, jejich zaměstnanci čerpali nemocenskou, ošetřovné nebo neplacené volno, tím došlo k dalšímu posunu termínu dokončení některých staveb.
Stále chybí zaměstnanci ve stavebnictví
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se letos v dubnu meziročně snížil o 1,4 procenta, srovnáme ale s dubnem 2020, kdy celá ekonomika čelila prvnímu lockdownu. Nynější pokles zaměstnanosti vypovídá o zoufalém nedostatku pracovních sil ve stavebnictví, ale i ve výrobě se stavebnictvím související.
V březnu loňského roku většina zahraničních agenturních zaměstnanců odcestovala domů, nebylo jasné, jak se pandemie rozběhne a řada zaměstnanců se chtěla vrátit k rodinám a stát jim to umožnil. Dnes jich je většina zpět, ve firmách se testuje a v provozech fungují přísnější hygienická opatření. Řada lidí má imunitu a zvyšuje se proočkovanost mezi zaměstnanci, ale továrny se stále potýkají s nedostatkem pracovníků.
Nejprve jsme měli obavy, že lidé budou spíše opatrní ve spotřebě a budou spíše šetřit. Teď zjišťujeme, že poptávka je enormní a potýkáme se s problémy, jak ji naplnit. Chybí jak zaměstnanci, tak materiál.
Nedostatek a růst ceny materiálů
V současné době řešíme tři zásadní problémy: nedostupnost materiálů, limity pro nové objednávky a nespolehlivost v dodávkách, tedy zpoždění na straně dodavatelů. Dodavatelé již nemohou ani střednědobě garantovat ceny, a navíc musíme počítat se zvyšováním vstupů několikrát do roka.
My jako výrobci jsme pod ohromným tlakem, snažíme se nově nastalé situaci přizpůsobit, měníme kvůli tomu náš plánovací software pro řízení výroby, ale již jsme se nevyhnuli ani výpadkům výroby, a tím pádem dochází k prodlužování dodacích termínů pro naše koncové zákazníky.
Některé naše vstupní materiály, jako například lepidlo, zdražily o téměř čtyřicet procent. Jiné suroviny jsou zcela nedostatkové, velké výpadky jsme zaznamenali u desek pro výrobu dveří a dřevotřísky.
Výrobci nemají jinou možnost než promítnout toto zdražení do ceny finálních výrobků.
MARTIN DOZRÁL, generální ředitel společnosti SOLODOOR
Foto: Pixabay
Zdroj: Omnimedia s.r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.