Češi hledají způsoby, jak investovat, na internetu nebo přes známé

Pandemie Covid-19 měla znatelný vliv na finanční chování Čechů. Polovina lidí v průzkumu společnosti Perfect Crowd pro investiční společnost TESLA uvedla, že spoří dlouhodobě, a tak se jejich postoj k úsporám během pandemie nezměnil.
Obecně lidé ale uváděli, že nyní zachází s penězi mnohem opatrněji. Celých osmdesát procent lidí očekává, že se bude zdražovat a peníze budou rychleji ztrácet svou hodnotu. Na otázku, zda se díky nejistotě snaží ještě více šetřit a vytvářet si finanční rezervu, odpovědělo kladně také osmdesát procent dotazovaných. Vzniká tedy situace, kdy na jedné straně lidé hromadí z opatrnosti úspory, a na straně druhé roste jejich inflační očekávání.
Společnost Perfect Crowd zkoumala cílovou skupinu Čechů, kteří generují úspory aspoň 500 korun měsíčně.Paradoxem je, že i přes obavy z inflace má naprostá většina lidí, přesně sedmdesát tři procent, své peníze uložené na spořicích účtech, které v tuto chvíli nabízí zhodnocení hluboko pod aktuální míru inflace. Je příznivé, že sedmdesát dva procent lidí s úsporami posílá část svých příjmů na penzijní připojištění, a padesát tři procent lidí má stavební spoření. Ale vysoké oblibě se těší i investice do realit. Do nemovitostí nebo do bydlení investuje čtyřicet čtyři procent lidí. Projevuje se také vliv karantény, kterou lidé využili pro zvelebení svého domova. Nejčastěji lidé spoří právě na úpravu či pořízení bytu, dále pak na elektroniku nebo auto a na třetím místě figuruje dovolená. Nemění se jen přístup k úsporám, ale i platební návyky. Na příklad platební kartu začalo mnohem více využívat osmdesát procent lidí a sedmdesát osm procent dotazovaných deklaruje, že více platí online.
K samotnému rozhodnutí, kam své peníze opravdu investovat, dovede zhruba třetinu lidí doporučení od známých či rodiny. Sociální sítě tvoří zhruba čtvrtinu informačních zdrojů. Zahraniční média v tomto ohledu sleduje jen sedm procent lidí v Česku. Projevuje se, že ideální investiční produkt splňuje tři kritéria. Na prvním místě musí mít vyšší likviditu. U konkrétních finančních produktů a způsobů investic lidé vyžadují především okamžité zhodnocování. Proti nabídce termínovaných vkladů se v průzkumu ukázalo, že klienti obecně odmítají na své peníze čekat déle než jeden měsíc. Další kritérium tvoří výše výnosů. V důsledku tzv. levných peněz nenabízí likvidní spořicí účty dostatečné zhodnocení. Třetím silným motivátorem je nízké investiční riziko. Díky rostoucí inflaci lidé čím dál častěji investují do nemovitostních fondů. Navíc až osmdesát pět procent lidí očekává růst cen nemovitostí.
„Obecně lze říci, že Češi jsou z pohledu spoření a investování velice konzervativní. Do velké míry se smířili s tím, že v bance jsou úroky blízké nule, ale zároveň se bojí zkoušet nové věci a jsou velice obezřetní. Velkou roli zde sehrává i fakt, že nabídka různých investičních produktů a alternativ je tak velká, že se v ní standardní klient může jen těžko sám zorientovat či věnovat jí svůj čas a pozornost. Proto mají české finanční instituce v oblasti vzdělávání veřejnosti ještě co dohánět,“ říká Martin Folprecht, zakladatel a generální ředitel společnosti TESLA IS.
Průzkum proběhl na vzorku 605 respondentů z řad domácností, které ušetří aspoň 500 korun měsíčně. Pro vzorek byly kontrolovány kvóty pro pohlaví, věk, vzdělání, region a velikost místa bydliště.
Foto + Zdroj: PIART