Aktuálně:

Na co si stěžují zaměstnanci ve směnném režimu

18.06.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na co si stěžují zaměstnanci ve směnném režimu

Podle průzkumů společnosti Déhora má více než polovina zaměstnanců pracujících na směny pocit, že o ně firma dostatečně nepečuje a nedbá o jejich spokojenost. V dotaznících si stěžují na nedostatek volna pro odpočinek po noční směně, chybějící worklife balance i negativní vliv směn na jejich zdraví.
Společnost Déhora, která pomáhá firmám ve směnných provozech s plánováním směn s ohledem na zdraví, výkon i osobní život pracujících, provádí u svých klientů na začátku každého projektu rozsáhlé průzkumy mezi zaměstnanci. Ty mají zjistit, jak zaměstnanci svého zaměstnavatele vnímají a jaké mají vůči plánování své pracovní doby výhrady. Následné změny pak mají kromě snížené fluktuace a nemocnosti často vliv na pozitivní vnímání firmy okolím a přilákání potencionálních zaměstnanců.
Podle průzkumů u několika klientů, které provedla Déhora mezi více než tisíci zaměstnanci, si lidé pracující ve směnném režimu často stěžují na nedostatečný worklife balance. Čtyřicet pět procent dotázaných uvedlo, že při současném rozpisu směn nemají možnost si dostatečně dopředu naplánovat koníčky, program s rodinou nebo jiné soukromé záležitosti. Díky průzkumům dále zaměstnavatelé zjišťují, jak mohou nevhodným plánováním škodit svým zaměstnancům fyzicky. Celých šedesát čtyři procent směnových pracovníků totiž přiznalo, že rozpisy a délky směn i množství práce negativně ovlivňují jejich fyzický stav. Čelí dlouhodobé únavě i nepříjemným výkyvům nálad. Největší zátěží pro lidský organismus jsou bezesporu noční směny. Pokud nejsou plánovány s rozmyslem, mohou zaměstnancům výrazně narušit přirozený biorytmus a způsobit zdravotní problémy. Podle čtyřicet jedna procent respondentů není volno, které po noční směně následuje, pro ně dostatečné k tomu, aby nabrali síly na další pracovní den.
„U našich klientů zjišťujeme, že většině lidem práce na směny nevadí, ale uvítali by větší svobodu při jejich plánování. Bývá pravidlem, že více než polovina dotazujících není spokojena s podmínkami, ve kterých momentálně pracují a mají pocit, že zaměstnavatel plánuje směny bez rozmyslu a bez ohledu na jejich potřeby. Nejen u zahraničních klientů se nám osvědčuje koncept samoplánování, v rámci kterého si zaměstnanci mohou sami vybrat směny podle svých osobních preferencí a lépe tak skloubit soukromý život s tím pracovním,“ říká Roman Urban z české pobočky poradenské společnosti Déhora.
Chyba není však jen na straně zaměstnavatele. Lidé pracující na směny si mnohdy neuvědomují, že negativní vliv na jejich fyzický stav mají i směny, které sami preferují. To potvrzují i výsledky průzkumů, podle kterých pouze dvacet sedm procent zaměstnanců upřednostňuje kratší série směn tři dny za sebou, před delšími sériemi směn pět až šest dní za sebou. Přitom lidské tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny.  Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn. Naopak pět nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko pracovního úrazu i jiných zdravotních potíží.
Foto: Pixabay
Zdroj: Grayling Czech Republic


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.