Aktuálně:

Česko je deváté mezi zeměmi zasaženými kybernetickými útoky

28.06.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko je deváté mezi zeměmi zasaženými kybernetickými útoky

Včerejší silná vlna kybernetických útoků se výrazně dotkla i České republiky, která je devátou nejzasaženější zemí.

Antivirová firma Eset to sdělila agentuře ČTK. Kybernetické útoky, které včera odpoledne postihly Ukrajinu například v oblasti bankovního sektoru nebo energetiky, se rozšířily do dalších zemí. Antivirová společnost Kaspersky Lab zaznamenala asi dva tisíce napadených uživatelů na celém světě. Hackeři požadují za odšifrování napadených zařízení výkupné v bitcoinové měně.
„Ukrajina hlásí mimořádné výpadky IT v bankovním sektoru, energetických rozvodných sítích a poštovních společnostech. Mezi významně postiženými zeměmi jsou i Itálie, Izrael, Srbsko, ale také země střední a východní Evropy včetně České republiky,“ sdělila společnost Eset, která mezi postiženými státy uvedla také Španělsko a Indii. Dalšími napadenými jsou také instituce z Německa, Francie, Velké Británie, Polska nebo USA, uvedla Kaspersky Lab. Původci kybernetických útoků žádají od postižených za odšifrování napadených zařízení platbu tři sta dolarů (zhruba sedm tisíc korun) ve virtuální bitcoinové měně.
Nový škodlivý software se podle Esetu šíří podobně jako vyděračský program WannaCry, který před více než měsícem zasáhl statisíce počítačů. Nový software však navíc využívá nástroj pro vzdálenou instalaci a spouštění libovolných aplikací a po infikování jediného počítače se může rozšířit do celé firemní sítě. „Škodlivému kódu stačí, aby infikoval jediný počítač, a dostal se tak do firemní sítě, kde pak malware může získat administrátorská práva a šíří se do dalších počítačů,“ vysvětlil analytik Esetu Robert Lipovský.
Podle bezpečnostního analytika společnosti Kaspersky Lab Davida Emma se s největší pravděpodobností jedná o nový škodlivý software. „Z tohoto důvodu jsme ho nazvali ExPetr.“ Zatím to podle něj vypadá, že se jedná o komplexní útok, na němž se podílí několik aktérů.
Kybernetické útoky, které včera odpoledne ohlásila Ukrajina, označilo tamní ministerstvo vnitra za doposud největší v historii země. Hackeři napadli vedle bank desítky dalších ukrajinských společností a institucí. Podle informací zpravodajských agentur byla terčem útoku také ruská ropná společnost Rosněfť, britská reklamní společnost WPP, dánský provozovatel lodní přepravy A.P. Moller-Maersk nebo francouzský dodavatel stavebních materiálů Saint Gobain. Technické problémy v různých regionech ohlásil nadnárodní potravinářský koncern Mondelez International – u toho však zatím není zřejmé, zda se rovněž jedná o důsledek hackerského útoku.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.