Aktuálně:

Od příštího týdne zase do hospod. NSS zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví

22.04.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Od příštího týdne zase do hospod. NSS zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví

NSS zrušil mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví o omezení obchodu a služeb. Zrušení se týká jak maloobchodního prodeje, tak hospod, sportování a dalších oblastí a aktivit. Vláda sice může podle rozsudku některé z nich omezit, ale už ne zakázat. Proto NSS účinnost rozsudku odložil o čtyři dny, aby ministerstvo mělo čas případně vydat opatření nové, bez vad a nezákonností, které soud shledal.
Kasační stížnost se týkala návrhu na zrušení celého opatření především pro porušení pandemického zákona. Ten vyžaduje, aby mimořádná opatření ministerstvo vydávalo s předchozím souhlasem vlády. Bez něj tak může učinit pouze, hrozí-li nebezpečí z prodlení, což zde podle navrhovatele nebylo, protože konec nouzového stavu byl všeobecně známou skutečností a epidemie se postupně zmírňovala. Kromě toho navrhovatel vznesl konkrétní námitky proti některým bodům opatření a tvrdil, že neústavně omezují soukromý a rodinný život, svobodu shromažďování a náboženskou svobodu a schůze orgánů právnických osob.
Senát v čele s jeho předsedou Tomášem Langáškem dal navrhovateli ve většině jeho námitek zapravdu. Porušení pandemického zákona shledal především v tom, že ministerstvo vydalo opatření bez předchozího souhlasu vlády, aniž by svůj postup jakkoli odůvodnilo a náležitě vysvětlilo, v čem spatřuje nebezpečí z prodlení ospravedlňující tento výjimečný postup. Tuto procesní vadu již nemohl zhojit ani pozdější souhlas vlády. „Mimořádnými opatřeními dochází k závažným omezením a zásahům do základních práv a svobod jednotlivců, a proto soud trvá na striktním dodržování zákona. Pokud bychom akceptovali, že nezákonný postup ministerstva vždy zhojí následný souhlas vlády, učinili bychom § 3 odst. 3 pandemického zákona zbytečným a zmařili bychom jednoznačně v zákoně vyjádřenou vůli Parlamentu, který přijal pandemický zákon právě s cílem vnést do přijímání mimořádných opatření alespoň nějaký řád“, vysvětluje soudkyně zpravodajka Veronika Baroňová.
Kromě této vady, která vedla ke zrušení celého mimořádného opatření, se Nejvyšší správní soud vyjádřil i k jednotlivým obsahovým námitkám. Pokud jde o bod 16 zakazující veškeré soukromé a veřejné akce, jichž se účastní více než dvě osoby, konstatoval Nejvyšší správní soud, že tento zákaz se týká jen organizovaných podniků, a nemůže dopadat na návštěvy v rodinách. „Zákaz setkávání rodin v domácnostech by představoval neústavní zásah do základního práva na respektování soukromého a rodinného života“, uvedl Nejvyšší správní soud v odůvodnění.
Pokud jde o omezení svobody shromáždění, konstatuje soud dále, to pandemický zákon (nejsme-li v nouzovém stavu podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky) neumožňuje vůbec. Ministerstvo může pouze stanovit hygienické podmínky pro konání shromáždění, případně stanovit mezní kapacitu prostor, koná-li se shromáždění uvnitř, jinak však omezovat shromáždění, např. stanovením maximálního počtu osob ve vnějším prostředí, nesmí. Totéž platí pro výkon svobody náboženské. Lze stanovit hygienické podmínky pro bohoslužby, ministerstvu však nepřísluší zasahovat do liturgických forem náboženských projevů, konkrétně jsou nepřípustné zákazy hromadného zpěvu a stanovení povinnosti při bohoslužbě sedět. Schůze orgánů právnických osob také nelze omezit stanovením maximálního počtu účastníků, pokud se schůze koná v souladu se zákonem. Neobstál by ani bod 19 napadeného opatření, který předepisuje různé podmínky pro vstup do vnitřních prostor, aniž by rozdíly byly jakkoli zdůvodněny.
Pro procesní vadu soud zrušil opatření jako celek. Ostatními body opatření, které omezují či zakazují obchody, služby, restaurace, koncerty a jiná kulturní představení, sportoviště atd., se věcně nezabýval, neboť navrhovatel k nim nevznesl konkrétní námitky, ani netvrdil, že by jimi byl nějak dotčen. Soud však v rozsudku obecně k opatřením podle pandemického zákona a zákona o veřejném zdraví poznamenal, že je třeba důsledně rozlišovat a dodržovat pojmy „zákaz“, „omezení“ a „stanovení podmínek“. „Není přípustné, aby ministerstvo absenci zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti obcházelo stanovením takových podmínek, které v důsledku způsobí nemožnost danou činnost vykonávat (např. že fakticky zakáže výkon podnikání v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakáže přítomnost v provozovně nebo pro ni předepíše nesplnitelné podmínky)“, doplnil Langášek.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.