Češi spoří víc než dřív, měsíčně přes 2 850 korun

V roce 2020 začali Češi přes nepřízeň pandemie spořit více než v uplynulých letech. Měsíčně si průměrný Čech podle průzkumu Erste Group ušetří v přepočtu 2 853 korun, což je zhruba o stokorunu méně než průměrný Slovák, který dostává výplatu v eurech.
Za posledních pět let se u nás průměrná měsíční ušetřená částka zvedla o čtyřicet tři procent, což je nejvíc ze všech sedmi států, kde banka působí. Podle analytického projektu Česko v datech nám po zaplacení nezbytných výdajů zůstane 12,4 procenta platu, tedy jen o 1,3procentního bodu méně než u Rakušanů. Zatímco v ostatních zemích si lidé ukládají peníze především do spořicích účtů, u nás dominuje penzijní pojištění. Roste však zájem o investice do podílových fondů a cenných papírů.
Češi jsou s úrovní svého spoření spokojenější než Slováci, Maďaři či Chorvati, ukázal průzkum bankovní skupiny Erste. Mezi sedmi zeměmi, kde banka působí, už lépe dopadlo jen Rakousko. Češi se zároveň v posledních letech do spoření nejvíce „obuli“, protože až čtvrtině z nás se podařilo ušetřit víc.
„V době pandemie nemají lidé tolik příležitostí utrácet a napříč zeměmi si pravidelně odkládají více finančních prostředků než dříve. V Česku vzrostla průměrná výše měsíčních úspor mezi roky 2019 a 2020 o devět procent, což je společně se Srbskem nejvyšší nárůst v regionu. Na špičce jsme i v nárůstu napříč delším časovým horizontem a za posledních pět let se u nás měsíční ušetřená částka zvedla dokonce o čtyřicet tři procent,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny a pokračuje: „Zlepšila se jednak finanční gramotnost obyvatel, ačkoliv objemy prostředků uložených na běžných účtech jsou stále vysoké, takže řada lidí si ještě nezvykla se svými penězi nakládat tak, aby z nich měli další užitek. Dalším faktorem je tempo růstu příjmů obyvatel ČR, které v rámci EU patří k nejrychlejším.“
Kolik zbude z výplaty?
Naše měsíční úspory vycházejí v přepočtu průměrně na 2 853 korun, což je zhruba o sto korun méně než u druhých Slováků. Zároveň jde jen o čtyřicet procent částky, kterou si dokážou dát stranou Rakušané. Tamní průměrná měsíční mzda však vychází v přepočtu na téměř 100 tisíc korun, tedy na téměř trojnásobek české. „Schopnost spoření v jednotlivých zemích se proto lépe porovnává přes hrubou úsporu, tedy podíl peněz, které lidem zbydou z jejich výplaty po zaplacení nezbytných výdajů. Takové srovnání provádí v rámci Evropy Eurostat, podle kterého nejsme od Rakušanů tak vzdáleni. Zatímco Rakušanům každý rok zůstane 13,7 procenta výdělků, u nás tento podíl vychází na 12,4 procenta. Jsme tak těsně nad unijním průměrem,“ říká Tomáš Odstrčil z analytického projektu Česko v datech.
„Strýček Příhoda“, renovace nebo důchod
Nejčastějším důvodem pro spoření je podle Čechů příprava na neočekávané situace. Jako hlavní důvod to v průzkumu skupiny Erste uvedlo devadesát pět procent respondentů z Česka. Přibližně sedmdesát procent z nás spoří i na pořízení či renovaci nemovitostí a na to, abychom si později mohli koupit něco, co chceme. Spoření na důchod je prioritou pro šedesát osm procent Čechů, necelá třetina (třicet procent) pak šetří na nadcházející dovolenou. „Ve spoření na důchod Česko ve srovnání s vybranými zeměmi střední Evropy vyčnívá. Zatímco u nás si peníze na důchod odkládají stranou více než dvě třetiny lidí, na Slovensku jde jen o těsně nadpoloviční většinu a v Srbsku si na důchod spoří jen osmnáct procent obyvatel,“ říká Aleš Poklop, šéf České spořitelny – Penzijní společnosti.
Podobně se liší i způsoby, které Evropané volí pro ukládání svých peněz. Zatímco Češi nejčastěji využívají důchodové pojištění, ve většině ostatních zemí včetně Slovenska vedou spořicí účty, které jsou u nás až na druhém místě. Slováci se také pozitivněji než my staví k investicím do podílových fondů nebo přímo cenných papírů. Na Slovensku tyto způsoby nakládání s penězi vnímá pozitivně třicet tři procent lidí, u nás je to dvacet osm procent. Důvodem může být i to, že Slováci jsou v regionu střední Evropy obecně nejvíce otevřeni určitému stupni rizika při investování. V průzkumu se k tomu kladně vyjádřilo devatenáct procent respondentů ze Slovenska, v Česku to bylo jedenáct procent.
Češi investují i do dluhopisů nebo akcií
Objem prostředků v podílových fondech ale v Česku v delším časovém horizontu výrazně roste. Podle statistik Asociace pro kapitálový trh se od za posledních devět let objem peněz v domácích podílových fondech více než ztrojnásobil na 375 miliard korun, a celkově na konci roku 2020 činil objem peněz v podílových fondech (včetně zahraničních) více než 590 miliard korun. „Nejsou to ale jen podílové fondy, kam v České republice směřují investice retailových klientů,“ říká Roman Choc, šéf tribu Wealth Management České spořitelny. „Neměli bychom totiž zapomínat ani na strukturované dluhopisy, dluhové cenné papíry, certifikáty nebo přímé investice do akcií, do kterých směřuje část peněz českých investorů,“ dodává. „V listopadu 2020 jsme překonali historický milník. Našim retailovým investorům totiž od té doby spravujeme investice ve výši více než 200 miliard korun.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dark Side