Zákonná pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení trh s hypotékami prakticky nezmění.
ČNB sice dosud mohla dávat bankám „pouze“ doporučení, resp. jistá omezení, jak mají hypoteční úvěry poskytovat, nicméně centrální banka má u bank velkou autoritu a disponuje takovými donucovacími pravomocemi, že se banky těmito doporučeními řídily. V opačném případě by si ČNB vynutila plnění doporučení prostřednictví svého dohledu. Je ale jasné, že zákon je vymahatelnější než doporučení, navíc daleko jednoznačněji a také rychleji.
Nejdůležitějším omezením hypotečních úvěrů ze strany ČNB stanoveným v minulosti právě formou doporučení bylo to, že žadatel o úvěr musel složit dvacet procent z ceny nemovitosti v hotovost (tzv. LTV). Logikou tohoto opatření je, že 100procentní úvěr, tj. na celou cenu nemovitosti, vykazuje vždy větší riziko. Zmíněných dvacet procent je spoluúčast dlužníka a toto riziko výrazně snižuje. ČNB přitom na podporu hypotečního trhu při vypuknutí pandemie před rokem tento ukazatel zmírnila na deset procent. A to zatím stále platí. Další dva ukazatele, taktéž stanovené formou doporučení, DTI (poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr) a DSTI (limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu), se centrální banka prozatím rozhodla neuplatňovat.
Co se týče dostupnosti hypoték, je ČBA toho názoru, že na ni tato novela nebude mít žádný vliv. Dnes přijatá změna zákona totiž nebude mít bezprostřední dopad na posuzování úvěruschopnosti žadatelů o hypoteční úvěr, neboť je ve vlastním zájmu bank, a také to pro ně vyplývá ze zákona o spotřebitelském úvěru, aby posuzování úvěruschopnosti i nadále prováděly s maximální obezřetností a pečlivostí.
VLADIMÍR STAŇURA, hlavní poradce ČBA
Foto: Pixabay
Zdroj: ČBA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Karolína Hurychová
Doporučujeme
Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru
24.04.2026, Autor: Josef Neštický
Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.
Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot
24.04.2026, Autor: Josef Neštický
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.
Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi
24.04.2026, Autor: red
Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.
Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek
24.04.2026, Autor: Marek Hájek
Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.
Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz
24.04.2026, Autor: Josef Neštický
Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.
Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa
23.04.2026, Autor: Marek Hájek
Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?
Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU
23.04.2026, Autor: Marek Hájek
Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?
Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání
23.04.2026, Autor: Josef Neštický
Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.
Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří
23.04.2026, Autor: Josef Neštický
Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.
Ropovod rozhoduje o miliardách. Družba znovu teče – a s ní i peníze pro Kyjev
23.04.2026, Autor: Marek Hájek
Oprava potrubí v západní Ukrajině trvala tři měsíce. Teď se čeká, jestli to stačí na uvolnění 90 miliard eur. Ropovod Družba, kdysi symbol sovětské energetické integrace, se stal nečekaně klíčem k evropské finanční pomoci uprostřed války.
