Aktuálně:

Živnostníci od pátku vyplnili 1 210 žádostí o ošetřovné za únor

23.03.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Živnostníci od pátku vyplnili 1 210 žádostí o ošetřovné za únor

Živnostníci od pátku podle dat ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyplnili 1 210 žádostí o ošetřovné za únor. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí resortu Štěpánka Filipová. O příspěvek mohou lidé žádat do 19. dubna.


Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mají stejně jako v předchozích měsících nárok na dotaci čtyři sta korun na den.
Příspěvek se nevztahuje na období jarních prázdnin. Podporu podnikatelé nemohou kombinovat s kompenzačním bonusem, který připravilo ministerstvo financí. Každý živnostník může podat za únor jen jednu žádost. Dotaci si nemůže nárokovat, pokud si dítě nebo ošetřovaného člověka nechal doma dobrovolně.
MPO žádosti přijímá prostřednictvím on-line formuláře. Živnostníci by ho měli posílat přednostně vlastní datovou schránkou. Žádost bude tak nejrychleji zpracována i vyplacena. Žádost je ale možné poslat také e-mailem s elektronickým podpisem, případně poštou, nejlépe doporučeně. Osobní podání v budově ministerstva není z hygienických důvodů možné.
O ošetřovné za leden přijalo MPO od živnostníků 14 926 žádostí v objemu 132,4 milionu korun. Za říjen OSVČ podaly asi dvacet čtyři tisíc žádostí, za listopad vyplnily zhruba 23 100 žádostí. Resort podle Filipové zadal za druhou vlnu pandemie k uplynulému čtvrtku výplatu pro 61 844 žádostí v objemu asi 448,1 milionu korun.
Kvůli druhé vlně koronaviru musely školy, s výjimkou mateřských, zavést výuku na dálku od 14. října. Postupně se žáci do škol vraceli od 18. listopadu, většina školáků a studentů usedla do lavic poté naposledy 18. prosince. Vzhledem ke špatné epidemické situaci vláda od 1. března rozhodla o uzavření také mateřských škol, prvních a druhých tříd základních škol a speciálních škol, které od ledna jako jediné fungovaly v prezenčním režimu.
ČTK
 


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.