Má Česko stále přísné zákony směrem k dlužníkům? Češi si to nemyslí. Ačkoliv poslanci budou brzy projednávat další zákony zmírňující pravidla splácení dluhů, většina lidí s nimi nesouhlasí.
Osobní bankrot je podle nich už nyní příliš mírný, s jeho navrhovaným zkrácením na tři roky by souhlasilo jen 10,5 procenta Čechů. Převážná část lidí by neměnila ani fungující pravidla exekucí – sedmdesát osm procent považuje za správné, že je možné prodat dlužníkův movitý majetek, většina by zachovala i svobodnou volbu exekutora a možnost vymáhat dluh tak dlouho, dokud ho dlužník nesplatí. Vyplývá to průzkumu agentury STEM/MARK, který na přelomu února a března realizovala na reprezentativním vzorku 1 016 lidí.
Podle většiny Čechů (osmdesát dva procent) by měl stát pomocí zákonů zajistit, aby se věřitel dostal ke svým penězům. Naopak pouze necelých osm procent lidí si myslí, že by zákonodárci měli dlužníkům dluhy odpustit. Za neodpustitelné lidé považují všechny typy dluhů od výživného přes odměnu za práci až po hypotéky, spotřebitelské úvěry či poplatky za energie. Vstřícnější by byli u půjček příbuzným či přátelům.
Pouze šestnáct procent lidí považuje za správné, že současná pravidla osobního bankrotu umožňují, aby byly dlužníkovi dluhy smazány i v případě, kdy z nich splatí méně než třicet procent. Ještě méně lidí (10,5 procenta) by podpořilo další zmírnění podmínek oddlužení v podobě jeho zkrácení z aktuálních pět let na tři roky, jak navrhuje vláda.
Mezi lidmi dále převažuje názor (padesát šest procent), že by věřitel měl mít možnost dluh vymáhat až do té doby, dokud ho dlužník nesplatí. S omezením vymáhání na dobu tři let, jak navrhuje projednávaná novela exekučního řádu, by souhlasilo pouze dvanáct procent lidí. Tam, kde by splácení dluhu formou srážek ze mzdy trvalo příliš dlouho, by podle většiny respondentů (sedmdesát osm procent) měla být zachována možnost, aby exekutor provedl mobiliární exekuci a prodal dlužníkův zbytný movitý majetek.
Průzkum jasně ukazuje, že většina lidí si stále myslí a trvá na tom, že dluhy se mají platit. Výsledky se prakticky neliší od průzkumu, který na toto téma STEM/MARK realizoval před dvěma lety, a to navzdory aktuální nelehké situaci. V odpouštění dluhů by lidé dnes dokonce byli ještě o něco přísnější.
Staněk poukazuje také na to, že postoje občanů jsou v drtivé většině případů odlišné od legislativních změn, které stát v posledních letech zavádí. Je zřejmé, že pohled zákonodárců je v této věci velmi výrazně zkreslen zájmy a názory hrstky bojovníků za práva dlužníků, kteří jsou bohužel na rozdíl od běžných občanů a věřitelů velmi aktivní v médiích a na sociálních sítích.
Pokud by se lidé sami ocitli v pozici věřitele, bylo by pro většinu z nich (osmdesát šest procent) zásadní, aby se domohli zaplacení dluhu v co nejkratším čase a s co nejmenšími náklady. Pouze 6,5 procenta lidí by souhlasilo s tím, aby věřitel musel před započetím exekuce zaplatit exekutorovi nevratnou zálohu, jak navrhuje novela ministerstva spravedlnosti. Odměna exekutora by podle většiny lidí měla být odvislá od toho, jak dobře vykonává svoji práci. Vzhledem k tomu, že jsou v kvalitě i úspěšnosti exekutorů velké rozdíly, považuje také převážná část lidí za správné, aby měl věřitel i nadále právo zvolit si exekutora, kterému vymáhání dluhu svěří.
PAVEL STANĚK, prezident České asociace věřitelů, pro niž byl výzkum agenturou STEM/MARK
Foto: Pixabay
Zdroj: Česká asociace věřitelů
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
