Chybí nám sebevědomí, ale umíme zvládat těžkosti života

Naopak svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují za nadprůměrnou. Zjištění vyplývají z výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech. Ten také ukázal, že sebevědomí Čechů sílí s prožitými náročnými situacemi, spojenými zejména s rodinným životem. Pro tři čtvrtiny z nás (sedmdesát dva procent) je hlavním zdrojem osobní síly rodina či přátelé. Téměř polovina lidí si také nevybaví situaci, kdy Češi jako národ prokázali své sebevědomí a osobní sílu. Výzkum proběhl na vzorku téměř tří tisíc respondentů.
Češi se vnímají jako málo sebevědomý národ. Podle padesát čtyři procent respondentů průzkumu agentury Ipsos pro projekt Česko v datech je naše sebevědomí nižší, než by mělo být. Jen čtvrtina lidí si myslí, že je na zdravé úrovni. A jen desetina, a to zejména ve věku osmnáct až dvacet čtyři let, se domnívá, že Češi jsou sebevědomější, než by měli být.
V očích ostatních se vnímáme hůře
Naše sebevědomí na desetibodové škále hodnotíme v průměru známkou 6,36. Sami sebe přitom lépe hodnotí muži a také lidé ve věku mezi padesát pět až šedesát pět let. „Výzkum potvrdil, že Češi mají většinou tendenci své sebevědomí podceňovat. Ve chvíli, kdy mají hodnotit sami sebe, volí průměrně o čtyři procenta horší známku, než jak si myslí, že by jejich sebevědomí hodnotili ostatní. Pokud už ale někteří dávají svému sebevědomí lepší známku, považují rovněž za zdravou jeho výrazně vyšší míru než ostatní,“ uvádí Adéla Denková z projektu Česko v datech.
Se závěry výzkumu souhlasí například i nejúspěšnější český himalájský horolezec Radek Jaroš. Ten díky svým výstupům na všech čtrnácti osmitisícovek bez použití kyslíkového přístroje patří do síně slávy světového horolezectví. „Sebevědomí Čechů je podle mého názoru často bezdůvodně nízké. A to i v případech, kdy toho umíme nebo víme dost. Myslím, že v Česku je to do jisté míry dáno historicky, protože byly doby, kdy se lidé báli jakkoliv vyčnívat. Osobně musím říct, že se sebevědomím také často bojuji. Myslím, že je zapotřebí vážit si předně sám sebe a nenechat se negativně ovlivnit okolím,“ myslí si Radek Jaroš.
Osobní síla roste s náročnými situacemi
Míra sebevědomí a osobní síly Čechů roste dle průzkumu s počtem prožitých zátěžových situací. Jedná se hlavně o těhotenství, narození a výchovu dětí, stavbu domu nebo domácí péči o postižené či seniory. Mezi náročné životní situace spojené s růstem osobní síly patří také záchrana života nebo zažití živelní pohromy jako povodně nebo požáru. Vlastní odolnost také respondentům posílily situace jako rozchod s partnerem či partnerkou, změna zaměstnání, anebo začátek života v nové zemi. „Pro mě je zdravé sebevědomí vědomí si své vnitřní síly, vědomí si své svobodné vůle tvořit v radosti svoji realitu, nebýt ve vleku vlivu kohokoliv a čehokoliv. Kontakt s touto vnitřní silou často máme právě v zátěžových situacích,“ doplňuje Jan Vojáček, lékař působící v oboru funkční medicíny.
Svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují za nadprůměrnou. Pomáhá jim v tom především rodina, kterou jako hlavní zdroj sebevědomí a osobní síly označilo téměř šest z deseti respondentů. Druhá příčka patří přátelům, kteří tuto roli primárně zastávají pro čtrnáct procent lidí. Motivaci dále se překonávat nám dodává hlavně pocit, že jsme zvládli náročný úkol nebo práci, který jako hlavní motivaci uvedlo sedmdesát tři procent dotázaných. Pochvalu od ostatních ale za hlavní zdroj motivace považuje jen osmnáct procent respondentů, konstruktivní kritiku jako nejdůležitější motivační prvek zase vnímá jen šest procent Čechů.
Národní sebevědomí si spojujeme s politikou
Mají-li Češi uvést příklad silného a sebevědomého Čecha, na prvním místě (ve třetině případů) jej hledají v oblasti politiky. Nejčastěji se objevují jména Václava Havla a Tomáše Garrigua Masaryka. Na druhém místě (čtrnáct procent) volí Češi hudebníky, kterým dominuje Karel Gott. Třetí místo patří sportovcům (deset procent) v čele s Jaromírem Jágrem. V těsném závěsu za nimi figurují historické osobnosti (osm procent), mezi kterými zaujímají první dvě příčky Karel IV. a Jan Hus.
Politika dominuje (ve dvaceti sedmi procentech případů) i v situacích, kdy podle Čechů národ prokázal své sebevědomí. A to zejména v kontextu listopadu 1989 nebo srpna 1968. Druhé místo s dvanácti procenty sdílí pandemie koronaviru spolu s válkami všeobecně. Třetí nejčastější ukázkou národního sebevědomí jsou sportovní události všeobecně (deset procent). „Zajímavé je, že čtyřicet pět procent dotázaných, tedy téměř polovina, si nedokázalo vybavit žádnou situaci, v níž by Češi jako národ prokázali své sebevědomí a osobní sílu,“ dodává Adéla Denková z Česka v datech. Nízkou míru národní hrdosti ukazuje i loňský výzkum World Values Survey, podle kterého je na svou zemi hrdých jen 74,6 procenta české populace. Mezi evropskými zeměmi je to pátý nejhorší výsledek. Méně než my jsou na svou národnost pyšní už jen v Německu, Bosně, Makedonii, Švýcarsku a Andoře.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark Side