Aktuálně:

Advokáti kritizují jako protiústavní vyhlášení nouzového stavu

16.02.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Advokáti kritizují jako protiústavní vyhlášení nouzového stavu

Za zcela zjevné obcházení účelu a smyslu zákona postupem, který není zákonem předvídán a který nelze ospravedlnit ani sledováním legitimního cíle, jakým je ochrana veřejného zdraví označuje Česká advokátní komora poslední vyhlášení nouzového stavu.


Vyhlášení „nového“ nouzového stavu při ignorování role moci zákonodárné jakožto kontrolního mechanismu proto lze považovat za zásadní porušení nejenom ústavních principů zakotvených v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR, ale zejména za evidentní ignorování podstaty parlamentní demokracie.“
Dne 30. 9. 2020 vláda ČR vyhlásila nouzový stav pro území ČR, a to od 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů. Nouzový stav musí být v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky vyhlášen vždy pro určité území a z konkrétních důvodů. „Vláda v tomto případě vyhlásila nouzový stav pro území celé ČR, a to z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území ČR. Následně byl vždy na základě předchozích souhlasů udělených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR nouzový stav opakovaně prodlužován, a to až do 14. 2. 2021,“ konstatuje prezídium ČAK úvodem.
Systém brzd a protivah
Jak dále uvádí, dne 11. 2. 2021 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nevyhověla žádosti vlády a s prodloužením nouzového stavu souhlas nevyslovila. Následně vláda ČR dne 14. 2. 2021 usnesením č. 125 vyhlásila nový nouzový stav pro území ČR, a to od 15. 2. 2021 na dobu 14 dnů. Nouzový stav byl vyhlášen na základě čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti, a to ze stejných důvodů, jako ten původní. Tedy z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. „Článek 6 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti ČR stanoví, že nouzový stav může být vyhlášen nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Na základě předmětného ústavního zákona se předpokládá v rámci systému brzd a protivah ingerence Poslanecké sněmovny, tedy moci zákonodárné. Systém brzd a protivah je mechanismus, která má zajišťovat rovnováhu v dělbě moci. Tento princip má být garantem toho, aby žádná ze složek státní moci nezískala výsadní postavení, kterým by mohla být v konečném důsledku ohrožena stabilita a funkčnost právního státu a demokratického státního zřízení (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR).“
Vyhlášení nouzového stavu, pokračuje stanovisko, je zcela zásadní skutečností, kdy vláda „přepne“ právní režim do speciální podoby, přičemž je povinností všech orgánů výkonné moci tuto okolnost zohlednit ve svém rozhodování. Takový fakt jen zvyšuje naléhavost skutečné kontroly toho, zda takové zajištění bezpečnosti je stále ještě podloženo legitimním cílem, či nikoliv, tedy zda nejsou okolnosti vyplývající z takovéhoto režimu nadměrně přísné a zda je omezování práv v takovémto rozsahu skutečně nezbytné. V kontextu principu brzd a protivah nelze přehlížet fakt, že Poslanecká sněmovna jakožto „kontrolní orgán“ neshledala pro existenci, resp. prodloužení nouzového stavu další důvody a setrvání v nouzovém stavu jako legitimní cíl k ochraně základních práv či veřejného zájmu. „Vyhlášení „nového“ nouzového stavu při ignorování role moci zákonodárné jakožto kontrolního mechanismu proto lze považovat za zásadní porušení nejenom ústavních principů zakotvených v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR, ale zejména za evidentní ignorování podstaty parlamentní demokracie. Domníváme se, že připuštění relevance postupu některých hejtmanů a následného jednání vlády je obecně nepřijatelné a nemůže být odůvodněno ani potřebou dalšího boje s nákazou nemoci covid-19. Subjektivně prosazované kritérium odpovědnosti nemůže být nadřazeno Ústavě, jakožto základnímu pilíři demokratického uspořádání, a ochraně proti totalitě. Není též od věci zatím alespoň okrajově připomenout odpovědnost za škody způsobené fyzickým a právnickým osobám nezákonným postupem. Z výše uvedených důvodů Česká advokátní komora upozorňuje na zcela zjevné obcházení účelu a smyslu zákona postupem, který není zákonem předvídán a který nelze ospravedlnit ani sledováním legitimního cíle, jakým je ochrana veřejného zdraví.“
Opatření vydaná vládou přestala platit
Promoce na právnické fakultě doprovází slib využívat znalosti práva k zachování rovnosti práva a spravedlivosti úsudku, na nichž spočívá blaho státu. Advokáti poté slavnostně slibují, že budou ctít právo a chránit lidská práva, uvádí vyjádření právnické veřejnosti
k protiústavně vyhlášenému nouzovému stavu vládou ČR několik desítek právníků, především advokátů. „Vládou ČR vyhlášený nouzový stav dne 14. února 2021 je dle názorů většiny ústavních právníků a stejně tak Senátu PČR v rozporu s naším ústavním pořádkem. Postup vlády ČR pak nenajde oporu v gramatické ani logické metodě jeho výkladu. Po celou dobu boje proti pandemii se snažíme podporovat naše klienty v této nelehké době. Vždy jsme plně respektovali a dodržovali krizová opatření vlády ČR, a to i v situacích, kdy jsme s nimi z různých důvodů nesouhlasili. Za daných okolností však již nelze dále mlčet.“
Jak dále právníci konstatují, lékařům velí jejich slib a profese chránit naše občany před zákeřným virem, kterému čelíme. Právníci pak ze stejných důvodů musí chránit ústavnost, principy demokracie a dělby moci.  S ohledem na výše uvedené jsou signatáři toho názoru, že veškerá krizová opatření vlády ČR vydaná na základě nouzového stavu platného do 14. února 2021 přestala neprodloužením nouzového stavu v Poslanecké sněmovně PČR s jeho skončením platit. Na základě nově vyhlášeného nouzového stavu vládou ČR dne 14. února 2021, který shledávají s ohledem na výše uvedené protiústavním, pak nelze platně a účinně zasahovat do práv a povinností občanů a právnických osob. „S postupem vlády ČR tímto vyslovujeme důrazný nesouhlas. Demokratické principy, na kterých stojí náš právní systém, je třeba dodržovat a v maximální možné míře ctít. Uctíváme hrdiny, kteří položili život za naše svobody a možnost žít v systému, kde moc výkonná respektuje dělbu moci a nepovažuje Ústavu ČR za „cár papíru.“ Žádná mimořádná situace, kterou pandemie COVID-19 bezpochyby je, nemůže vést k pošlapání našich demokratických hodnot. Rozumíme složité situaci a přejeme si, aby vláda ČR a ostatní instituce hledaly a nacházely řešení. Trváme však na tom, že to řešení musí být v souladu s Ústavou ČR, a tedy správné. Žádný bohulibý účel neopravňuje dopouštět se protiprávností, žádný účel nepromění protiprávnost na právo. Nebudou-li právo dodržovat ústavní činitelé, nemohou jeho dodržování žádat po ostatních.“ Advokáti vyzývají zároveň prezidenta ČR, aby jakožto součást moci výkonné a morální autorita státu veřejně upozornil na nezbytnost dodržování ústavních pravidel v demokratické společnosti a zahájil okamžitá jednání se všemi politickými představiteli za účelem aktivního řešení současné ústavní a hodnotové krize.  „V neposlední řadě se zavazujeme udělat maximum pro to, abychom ochránili občany a podnikatele České republiky, kteří by případně byli na základě nezákonného postupu vlády ČR diskriminováni, postihováni či jakkoli jinak perzekuováni. V rámci kapacit a možností našich advokátních kanceláří se jim pokusíme zajistit nezbytnou právní ochranu v těchto situacích. Pevně věříme, že svému slibu dostojí i ostatní advokáti a v této aktivitě nás podpoří,“ uzavírá prohlášení, jehož garanty jsou prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová a advokát Zdeněk Tomíček.
Foto: pixabay.com
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.