Aktuálně:

Češi jsou ohledně svých dat největší tajnůstkáři v Evropě

02.02.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi jsou ohledně svých dat největší tajnůstkáři v Evropě

Uživatelé internetu napříč Evropou si nejvíce chrání data o své finanční situaci, zároveň je v digitálním prostředí nejméně sdílí s dalšími stranami. Češi jsou, co se týče sdílení dat, dokonce nejvíce „tajnůstkářským“ národem v Evropě.


Mezi data, která přesto sdílí ochotněji obchodům, službám a aplikacím, patří kontaktní údaje (čtyřicet čtyři procent). Téměř dvě pětiny Čechů (třicet devět procent) poskytují třetím stranám své osobní informace. Třetí nejčastěji sdílenou položkou jsou data o nákupním chování a oblibě určitých výrobků či značek (třicet sedm procent). Oproti jiným národům jsou však čeští spotřebitelé stále rezervovaní, ačkoliv se zneužitím dat nemají ve většině špatné zkušenosti. Ukazuje to mezinárodní průzkum EOS KSI, který se zabýval aktuální hodnotou dat internetových uživatelů.
Ve finančních otázkách jsme ostražití. Pokud jde o nákupy, sdílíme mnoho

Kontaktní údaje, osobní informace, nákupní chování a podrobnosti o oblíbených značkách patří do kategorie, kterou Češi s třetími stranami sdílejí nejochotněji. Naopak zdravotní data si chrání Češi nejvíce a sdílejí málokdy (deset procent). Zdrženlivější jsou oproti ostatním evropským státům i při sdílení dat o poloze, GPS a pohybu. S třetími stranami polohu sdílí třetina (dvacet sedm procent). Data jsou samozřejmě cenným komerčním nástrojem. Často však mohou výrazně pomoct, například záchranným složkám s určením polohy ohroženého či při kontaktu s nakaženou osobou. Sdílení dat finančního charakteru může např. umožnit společnostem lépe pomoci zadluženým klientům se splácením úvěrů, jako se děje v našem sektoru. Obezřetnost je jistě chvályhodná, lidé by však měli poznat hranici, kdy tajnůstkaření může škodit jim samým.
Za obezřetností nejsou špatné zkušenosti
Paradoxem ale je, že téměř dvě třetiny Čechů (šedesát jedna procent) nemají se sdílením dat třetím stranám špatné zkušenosti, nebo o nich neví. Čeští spotřebitelé nejsou vůči společnostem a sdílení dat ani výrazně skeptičtí. Nedůvěřiví jsou dokonce méně, než je evropským průměrem. Tento přístup potvrzuje další nesrovnalost v chování na internetu – čtvrtina (dvacet pět procent) například nijak neupravuje nastavení cookies souborů na jednotlivých webových stránkách a automaticky jim uděluje svůj souhlas. „Cookies jsou pěknou ukázkou, usnadňují personalizaci webu, díky nim web ví, jaké nastavení si uživatel při minulé návštěvě vybral nebo jaké osobní údaje má předvyplnit do formuláře. Webovému prohlížeči o sobě dovolujeme vědět relativně mnoho. Výsledky průzkumu ukazují, že je v naší zemi třeba silně budovat digitální důvěru a gramotnost ohledně sdílení dat. Také bojovat proti dezinformacím, které okolo zneužití dat panují a výhody digitalizace zpomalují. Velká odpovědnost edukace je právě na straně firem.
VLADIMÍR VACHEL, inkasní agentura EOS KSI.
Foto: pixabay.com
Zdroj: AMI Communications, spol. s r. o.
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.