Aktuálně:

Komentář Radomíra Jáče k prognóze vývoje české ekonomiky z dílny MF

23.01.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče k prognóze vývoje české ekonomiky z dílny MF

Ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze vývoje české ekonomiky zlepšilo odhad výkonu HDP za rok 2020, zároveň snížilo výhled růstu pro letošní rok.


Ministerstvo nyní za celý rok 2020 očekává celoroční pokles české ekonomiky o 6,1 procenta, když předchozí prognóza z loňského září pracovala s poklesem o 6,6 procenta. Prognóza z dílny ministerstva předpokládá, že v závěrečném čtvrtletí vykázal HDP poměrně mírný mezičtvrtletní pokles s tím, jak se omezení a uzavírky spojené s druhou vlnou pandemie vyhnuly průmyslu a zahraničnímu obchodu.
Letos by se česká ekonomika měla vrátit k celoročnímu růstu, jenž by měl činit 3,1 procenta, zatímco zářijová prognóza počítala s růstem HDP o 3,9 procenta. Druhá vlna pandemie a s ní související omezení, jež dopadly na služby a maloobchod, vedly českou ekonomiku v závěrečném čtvrtletí loňského roku k mezikvartálnímu poklesu HDP.
Pokles HDP by měl být ale mnohem méně výrazný než ve druhém čtvrtletí, kdy ekonomika čelila v důsledku první vlny pandemie rozsáhlým omezením, jež tehdy dopadly nejen na služby a maloobchod, ale také na průmyslovou výrobu a zahraniční obchod. Druhá vlna pandemie nevedla k uzavírkám průmyslové výroby či k omezením v mezinárodním obchodu, pokles HDP by tak měl být v závěrečném čtvrtletí relativně mírný: jestliže ve druhém čtvrtletí HDP mezikvartálně klesl o 8,5 procenta, tak pro závěrečné čtvrtletí roku 2020 počítá ministerská prognóza s mezičtvrtletním poklesem o pouhých 1,5 procenta.
Spolu se silnějším než původně očekávaným oživením HDP v loňském třetím čtvrtletí vede vše k tomu, že lednová prognóza očekává za celý rok 2020 o něco mírnější pokles, než předpokládala zářijová prognóza, a to navzdory druhé vlně pandemie. Ministerstvo očekává za celý rok 2020 pokles HDP o 6,1 procenta, zářijová prognóza přitom počítala s propadem o 6,6 procenta.
V roce 2021 by měla ekonomika růst tempem 3,1 procenta, když předchozí prognóza z loňského září čekala růst HDP 3,9 procenta. Zde se projeví druhá vlna pandemie, jež se nepříznivě podepíše na výkonu ekonomiky nejen v závěrečném čtvrtletí roku 2020, ale přinejmenším také v prvním čtvrtletí roku letošního.
Schodek veřejných financí by měl dle čerstvé prognózy letos činit 6,6 procenta HDP, v korunovém vyjádření by mělo jít o 388 miliard.
Vývoj na poli veřejných financí zůstává nejistý, což nám v negativním ale v některých ohledech i v pozitivním smyslu ukázal loňský rok. Výhled pro letošní rok bude dále upravován v souvislosti s děním na poli koronaviru a výkonem ekonomiky, schodek veřejných financí mírně pod úrovní 400 miliard ale může být dosažitelný.
U kurzu koruny prognóza očekává postupné posilování vůči euru, pod úroveň dvacet šest korun za euro by ale česká měna měla posílit až v závěru letošního roku.
 Sentiment na středoevropských měnách a především na koruně se v posledních dvou měsících loňského roku zlepšil s tím, jak byly eliminovány nejistoty spojené s volbami v USA a nedořešeným brexitem, náladě trhů také zásadně pomohl růst důvěry ve vakcinaci a v souvislostí s tím ve scénář hospodářského oživení v letošním roce. Osobně jsem do dalších měsíců optimista a očekávám, že česká měna bude atakovat úroveň dvacet šest korun za euro již v průběhu letošního prvního čtvrtletí.
Pokud se odhad ministerstva naplní, tak by byl výsledek HDP za rok 2020 lepší, než co čekal finanční trh, kde se donedávna odhady propadu HDP za rok 2020 pohybovaly nad úrovní 6,5 procenta.
Růst HDP v blízkosti tří procent vnímám pro letošní rok coby realistický předpoklad, velkou neznámou ale samozřejmě představuje další vývoj na poli pandemie, jež může vést k pozdějšímu či pozvolnějšímu nástupu oživení ekonomiky.
Osobně pro letošek pracuji se scénářem poklesu HDP o 6,8 procenta, nicméně výsledek za závěrečném čtvrtletí skutečně může příznivě překvapit ve směru méně razantního poklesu HDP, tak jak to očekává prognóza z dílny ministerstva.
Síla hospodářského oživení v roce 2021 bude záviset především s tím, jak se podaří zvládnou koronavirus a odbourávat s ním spojená omezení. Klíčová bude úspěšnost vakcíny jak ve smyslu rychlosti vakcinace, tak ve smyslu její účinnosti. Osobně pro letošní rok předpokládám růst české ekonomiky nepatrně pod úrovní tří procent, tedy v zásadě blízko ministerské prognózy, nicméně pandemie i nadále představuje faktor výrazně komplikující jakýkoliv výhled.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: pixabay.com
Zdroj: PR Konektor
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.