Aktuálně:

Stát bude hradit za říjen, listopad a prosinec celé komerční nájmy

25.12.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stát bude hradit za říjen, listopad a prosinec celé komerční nájmy

Podnikatelé budou moci za říjen, listopad a prosinec získat od státu plnou náhradu komerčního nájmu. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to včera řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).


Nyní mohli podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem a vládními opatřeními žádat o příspěvek padesát procent na nájem. Zároveň by měl být program upraven tak, aby z něho už nebyly vyloučeny spřízněné osoby, uvedl Havlíček.
Podnikatelé mohou do 21. ledna podávat žádosti o dotaci na nájem za třetí čtvrtletí, kabinet minulé pondělí schválil tři miliardy korun na pokračování programu zahrnující poslední tři měsíce roku.
Podle Havlíčka bude nový program Evropské komisi předložen s drobnou úpravou týkající se spřízněných osob, které ho dosud nemohly využít. Podle prezidentky České komory fitness Jany Havrdové na program kvůli tomuto omezení nedosáhlo zhruba dvacet procent zasažených podnikatelů.
MPO u druhé výzvy programu COVID nájemné, ve které poskytuje příspěvek za červenec, srpen a září, evidovalo k 21. prosinci zhruba třicet tisíc žádostí za 2,8 miliardy korun. Podnikatelé jich ke stejnému datu dokončili a podali asi 21 300 žádostí za dvě miliardy korun, resort jich zatím schválil přibližně čtrnáct tisíc v objemu 1,4 miliardy korun.
Podnikatelé mohli o příspěvek padesát procent na nájemné žádat už za jarní vlnu pandemie. Tehdy byla dotace podmíněna slevou od majitele nemovitosti. U druhé výzvy programu třeba není třeba.
V České republice nesmějí od 18. prosince znovu fungovat bazény, fitness centra, posilovny nebo sauny. Hotely nemohou ubytovat hosty pro rekreační účely. Stravovací zařízení jsou veřejnosti uzavřena, občerstvení mohou prodávat jen přes výdejní okna. Další zpřísnění nastane od 27. prosince, kdy se budou muset opět uzavřít všechny prodejny mimo ty, které prodávají základní potřeby jako potraviny, lékárny, optiky nebo zverimexy. Fungovat nebudou smět ani služby jako kadeřnictví.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.