Aktuálně:

Říjen: Průmysl vzrostl, obchodu se daří, stavebnictví propadá

09.12.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Říjen: Průmysl vzrostl, obchodu se daří, stavebnictví propadá

Nástup druhé vlny pandemie koronaviru v říjnu poznamenal zejména stavebnictví, průmyslu i zahraničnímu obchodu se naopak dařilo.


Průmyslová výroba dokonce poprvé od května 2019 vykázala meziroční růst, a to o 1,3 procenta. Drží ji automobilky a fungující obchod se zahraničím. Obchod s cizinou zůstal pátý měsíc v přebytku, který v říjnu meziročně stoupl na 33,4 miliardy korun. Prohlubuje se ale propad stavebnictví, které v říjnu kleslo o 10,5 procenta. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průmyslová výroba dosud meziročně klesala šestnáct měsíců, od počátku letošního roku se snížila celkově o zhruba deset procent. V říjnu ale nastal obrat a průmysl meziročně stoupl. Důvodem jsou automobilky, které se podle Radka Matějky z ČSÚ alespoň částečně snaží dohonit jarní výpadek výroby. V říjnu se výroba aut meziročně zvýšila o téměř čtrnáct procent. Lepší výsledek, než loni zaznamenala také návazná výroba pryže a plastů nebo elektrických zařízení. Naopak o téměř dvanáct procent klesla výroba elektřiny, plynu a tepla, výroba strojů si pohoršila o více než šest procent.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka na rozdíl od první vlny pandemie nebyly tentokrát narušeny dodavatelské řetězce a podstatně příznivější je také ekonomická situace v zahraničí. Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský poukázal, že čísla dobře navazují na vývoj produkce v Německu. Zlepšující se nové zakázky pak podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera naznačují, že by si průmysl mohl slušné tempo udržet i v příštích měsících. Letošní propad průmyslu tak podle analytiků nebude kolem deseti procent, ale klesne pod osm procent.
Výroba aut se příznivě odrazila také v říjnovém obchodě se zahraničím. Ten skončil v přebytku, který byl o 24,4 miliardy vyšší než loni v říjnu. Přebytek obchodu s motorovými vozidly stoupl o 7,7 miliardy korun, a to hlavně díky růstu vývozu o 9,3 miliardy. Na celkovém říjnovém obchodu se příznivě podepsal také obchod s Německem a Ruskem. Přebytek obchodu s Německem, které je českou vývozní jedničkou, stoupl meziročně o 16,4 miliardy korun a vývoz dosáhl rekordních 114 miliard korun. Obchod s Ruskem se přehoupl ze schodku do přebytku převyšujícího čtyři miliardy korun.
Druhá vlna pandemie podle analytiků neměla na obchod tak závažný ekonomický dopad jako jarní. „Automobilový průmysl své linky nezavřel, lépe fungují i dodavatelské řetězce, přičemž zahraniční poptávka po automobilech je solidní. Průmysl je v relativně dobré kondici u nás i u našeho největšího obchodního partnera Německa, což slibuje další růst exportní aktivity,“ uvedla ekonomky Komerční banky Jana Steckerová. Investiční aktivita podle ní ovšem zůstává nadále nízká, což tlumí tempo růstu dovozů. Podle statistických dat vývoz v říjnu meziročně vzrostl o 5,6 procenta, zatímco dovoz klesl o 1,7 procenta.
Epidemií koronaviru je zasaženo především stavebnictví. „Stavební produkci drží velké firmy inženýrským stavitelstvím, pozemní stavitelství je v útlumu v obou velikostních segmentech. Také stavební úřady hlásí omezený provoz a povolovací procesy váznou,“ shrnula Petra Cuřínová z ČSÚ. Důvodem poklesu stavebnictví jsou snížená poptávka a nedostatek pracovníků, především těch zahraničních. „Objem nově podepsaných zakázek v říjnu klesl meziročně o víc než třetinu, když už i ve třetím čtvrtletí vykazoval citelné snížení,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Rapidně klesá i nově zahájená výstavba bytů, což jde podle Sobíška na vrub opatrnosti soukromých investorů. Infrastrukturní stavby nejenže tento výpadek nenahrazují, ale přispívají k němu. Stavebnictví tak podle analytiků propadá i kvůli tomu, že vláda neplní svůj slib o navýšení investic do infrastruktury.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.